Četl jste knižní předlohu k filmu Deníček moderního fotra?
Vlastně díky tomu, že mě na tento projekt oslovili již před sedmi lety, tak jsem četl blog. Potom nevím proč, se stalo tradicí, že když si někdo z mých kamarádů udělal dítě, pak dostal jako dárek tu knížku. Tak jsem se k ní dostal a trošku jsem v ní početl s vědomím, že to teda mám točit. Nikdo ale nevěděl kdy.
Užil jste si natáčení filmu?
Tohle natáčení jsem si užil jako dítě.
Jak je to možné?
Teď v posledních letech jsem měl hodně dramatických rolí a těšil jsem se zase na nějakou komedii. Cítil jsem asi fakt velkou chuť do práce. Ono to možná bylo i tím covidem, protože jsme trefili tu první díru po jaru. Točili jsme v červenci, kdy se to otevřelo a všichni byli najednou plní naděje, měli pocit, že už se to nevrátí. Takže to bylo celé nabité těšením se a příjemnou energií.
Nepřijde vám, že role tatínků na vás přišly moc brzo?
To nevím. Je mi 34. Tak vlastně jako děkuju! Ale ne, poslední dobou hraju tatínky docela dost.
Už jste přemýšlel, kdy byste měl mít ideálně rodinu, aby vše korespondovalo s vaší profesí?
Myslím, že na tohle není ideální čas. Hm, nevím. (smích) Žena s tím musí kvůli „nefér“ přírodě trošku počítat a kalkulovat. My nemusíme, tak jsem to zatím nedělal. Já můžu opravdu říct, že to nechávám na přírodě.
Tereza Ramba a Jiří Mádl na projekci filmu Deníček moderního fotra (Praha, 11. srpna 2021)
Jaká je spolupráce s Terezou Ramba?
S Terezkou je vždycky dobrá spolupráce. My jsme podobný typ herců, řekl bych. Jsme i z podobné líhně, objevil nás stejný člověk, Karel Janák. A jsme si asi i dost podobní v některých životních věcech, tak samozřejmě to nemá asi na co moc narážet.
Jaké to je vrátit se do komediálního světa?
Je to příjemné zase hrát komedii. Je to fajn. Uvědomil jsem si, jaké jsou některé rozdíly. Že se mi některé věci dělají hůře. Cítím se na dramatičtější role. Ale zároveň je to takové, že když člověk dá do něčeho energii, která tam musí být, tak je to cítit. Že v těch dramatických věcech člověk něco kolikrát neurve silou, ale tady bych skoro řekl, že jo.
Myslíte, že Deníček má šance být stejný kultovní film jako Snowboarďáci a Rafťáci?
To nevím. To jsou generační filmy, řekl bych, že jsou mnohem silnější. Pak to vnímám podle odezvy a Gympl a Vejška jsou podle mě moje nejsilnější filmy, které mi furt dělají nové diváky. Někdo do toho věku dozraje a pak si to pouští. Deníček bych přirovnal spíše k Probudím se včera, kde je divácký generační rozptyl mnohem širší a možná trvalejší. Možná že i tohle bude hodně dobře fungovat v televizi, mimo kino. Myslím, že se to tomuhle podobá více.
8. července 2020 |
