Zdeňka Ornesta znají televizní diváci hlavně jako primáře Kotka ze seriálu Sanitka. Výrazní lékaři, inženýři, vyšetřovatelé či osobití intelektuálové patřili mezi jeho nejčastější role. Jeho hlas se uplatnil také v rozhlasu, při dabingu a v komorním uměleckém sdružení Lyra Pragensis. Život Zdeňka Ornesta skončil náhle a tragicky před 35 lety.
Sirotčinec na Vinohradech
Zdeněk Ornest neměl vstup do života snadný. Narodil se jako Zdeněk Ohrenstein, nejmladší ze tří synů v židovské rodině. Ještě než udeřila druhá světová válka, zemřel mu otec na leukémii. Malému Zdeňkovi bylo tehdy teprve 7 let. Zůstal s matkou, jejich další život ale určila protižidovská nařízení za okupace.
Zdeněk OrnestData: 10. ledna 1929 – 4. listopadu 1990 Rodiče: Eduard Ohrenstein a Berta Ohrensteinová, roz. Rosenzweigová Manželka a děti: Alena Ornestová, roz. Smolková, dcera Ivana Studia: Gymnázium v Kutné Hoře, herectví na DAMU v Praze Divadelní angažmá: Krajské divadlo v Olomouci, Hudební divadlo v Nuslích, Divadlo S.K. Neumanna, Městská divadla pražská Televizní filmy a seriály (výběr): Pozor, vizita! Panoptikum města pražského, Bakaláři, Dědeček, Kylián a já, Diagnóza smrti, Dobrodružství kriminalistiky, Jak se zranit ve službě, Případ Daniela, Křeček v noční košili, Malý pitaval z velkého města, Kamrád do deště, Povídky malostranské, Vlak dětství a naděje, Vražedný týden, Vítr v kapse |
Jak uvádí Tomáš Hrbek, místopředseda Židovské obce Olomouc, první varování před neblahou budoucností přinesl rodině nejstarší syn Ota v roce 1939. Všiml si v pražské kavárně nápisu, že Židé nejsou vítáni. „Nic takového jsem dosud nikde neviděl. Nařízení toho druhu nebyla ještě obvyklá. Horlivý nájemce kavárny chtěl být, jak se říká, první. Zavolal jsem vrchního, zaplatil a odešel pryč. Tehdy jsem si uvědomil, že jestli chci přežít, musím odejít. Na rodinné radě jsme rozhodli, že nejdříve odejdu za hranice s bratrem Jiřím. Později měla za námi odejít maminka a tehdy desetiletý bratr Zdeněk. Maminka však byla proti a Jirka to nakonec vzdal taky,“ popsal později Ota, který emigroval do Británie.
Zmíněným Jirkou není nikdo jiný než prostřední z bratrů, básník Jiří Orten.
Rodina Ohrensteinů žila v Kutné Hoře, kde však po arizaci rodinné firmy neměl 11letý Zdeněk se svou matkou z čeho žít. Jiří ho tedy vzal do Prahy, do židovského sirotčince v Belgické ulici, kde mohl studovat a dostal najíst.
Přestože malého bratra často navštěvoval, v prosinci 1940 si do deníku zapsal: „…doma jsem nedělal nic jiného, než se snažil přehlušit srdce a mozek. Přes den se to dařilo, večer a v noci ne.“
Zdeněk psal mamince do Kutné Hory dopisy plné smutku, nesmírně se mu stýskalo. Další ránu mu osud zasadil 30. srpna 1941. Bratra Jiřího v den 22. narozenin srazila na Palackého nábřeží v Praze německá sanitka a na následky zranění za dva dny zemřel. Dvanáctileý Zdeněk byl poté zařazen do transportu a v říjnu 1942 deportován s ostatními chlapci ze sirotčince do tábora v Terezíně.
Zážitky z Terezína a štěstí v Osvětimi
Tam Zdeněk poprvé přičichl k divadlu. Hrál v dětské opeře, psal, přispíval do mládežnického časopisu. „Literární a výtvarná tvorba chlapců našla výraz v tajně šířeném časopise Vedem, který obsahoval literární pokusy – básně i povídky, vtipy, eseje, reportáže, kritiky a kresby. Originální čísla časopisu se opisovala a četla po ubikacích každý pátek v noci. Ze stovky chlapců, kteří se na textech v časopise podíleli, jich přežilo patnáct. Mezi nimi i Zdeněk Ohrenstein,“ píše Hrbek.
Smrti Zdeněk Ohrenstein unikl doslova o vlásek. Z Terezína ho převezli do Osvětimi, kde působil nechvalně známý lékař Josef Mengele. Právě ten při úvodním rozřazování nových vězňů určil malému Zdeňkovi plynovou komoru. Náhoda tomu ale chtěla, že chlapci se podařilo přeběhnout k jiné skupince, odkud prý na něj mávali starší kamarádi. Skupinka byla určená k přežití a Zdeněk tak jen s velkým štěstím unikl smrti. Později ho převezli jinam, nakonec se dočkal konce války a osvobození v Dachau.
Snímek z terezínského ghetta tajně pořízený českým četníkem.
Když Žid hraje gestapáka
Po válce přijal Zdeněk Ohrenstein, stejně jako jeho starší bratr Ota, příjmení Ornest. Vystudoval herectví a nastoupil do divadla v Olomouci. Ve stejné době se Ota Ornest stal ředitelem Městských divadel pražských. Zdeněk pak vystřídal řadu pražských divadel, uplatnil se i v televizi a díky příjemnému hlasu také v rozhlase a dabingu.
Známý se stal například díky seriálu Sanitka, ve kterém ztvárnil primáře Kotka. Intelektuály, lékaře a výrazné osobnosti hrál velmi často. Je určitou ironií, že sám se kdysi chtěl stát lékařem, vysněná gymnaziální studia mu ale překazila válka a transport do Terezína.
Jana Boušková a Zdeněk Ornest v seriálu Žena za pultem (1977)
Osud mu do cesty přihrával role, které podivně rezonovaly s jeho vlastním životním příběhem. Hrál například v seriálu Vlak dětství a naděje, jehož hlavní postavou je dívka, která ztrácí matku i domov. „Jako Žid se v roce 1951 musel vyrovnat s rolí agenta gestapa v dramatizaci Fučíkovy Reportáže psané na oprátce, která se hrála pod názvem Lidé, bděte!“ připomíná Hrbek.
Ornest se objevil v celé řadě známých českých filmů a seriálů. Zpravidla dostával menší úlohy, ztvárnit je ale dokázal bezchybně. Slušely mu i role v detektivních seriálech, jako bylo Panoptikum města pražského nebo Malý pitaval z velkého města. Zahrál si také v vyšetřovatele v Bakalářích a v Dobrodružství kriminalistiky.
Jeho život skončil náhle, 4. listopadu 1990 ho na přejezdu v Dejvicích zachytil vlak. Ornest byl na místě mrtev. Jeho smrt provázejí otazníky. Šlo o nešťastnou náhodu, nebo o výsledek snahy se vším skoncovat? Zdeněk Ornest prý trpěl depresemi. Jeho manželka Alena v pořadu Tajemství rodu prozradila, že traumata, která prožil, ho pronásledovala celý život a nebylo možné se s nimi vyrovnat.
Slavní příbuzní
Herec Zdeněk Ornest není jediným slavným členem svého rodu. Zmínili už jsme bratra Jiřího Ortena (1919-1941), významného českého básníka meziválečného období.
Nejstarší ze tří bratrů Ota Ornest (nar. jako Otto Ohrenstein, 1913-2002) proslul jako dramaturg a režisér. V divadelní a filmové branži se uplatnily také dvě ze tří Otových dětí, které měl se třemi ženami.
Ota Ornest, český divadelní režisér a teoretik
Jiří Orten s Lízou Kleinovou v Praze na nábřeží roku 1941
Herec Jiří Ornest, Otův syn
Herec a režisér Jiří Ornest (1946-2017) získal dokonce cenu Alfréda Radoka. Za zmínku stojí určitě i to, že jeho chotí nebyl nikdo jiný než oblíbená česká herečka Daniela Kolářová (nar. 1946). V galerii najdete ještě dalšího Ornesta – hudebníka a kapelníka skupiny The Tap Tap Šimona. Je synem Jiřího Ornesta a Daniely Kolářové.
Nemanželskou dcerou Oty Ornesta je pak Ester Janečková (nar. 1972), rozená Křížková. Známá je zejména z pořadu Pošta pro tebe, objevila se také ve více než třicítce televizních pořadů. V minulosti byla členkou souboru Divadla Na zábradlí a Divadla Miriam. Matka Ester Janečkové, Marie Rút Křížková (1936-2020), byla literární historička a mluvčí Charty 77. Zasloužila se o vydání děl Jiřího Ortena.
