„Předávám ti obraz a chtěl bych ti poděkovat za to, co jsi s tou osmašedesátkou pro českou zemi všechno udělal a dokázal,“ řekl hned na úvod akce Dejdar, který pro Jágra při této příležitosti uspořádal také výstavu jeho dresů.
Obraz Jágra dojal i pobavil. „Martine, myslím, že je to kreslené tak před dvaceti lety, protože teď vypadám úplně jinak. Ale šediny tady jsou, což je v pořádku,“ poznamenal se smíchem hokejista.
Akce, kterou organizoval hokejový klub hvězd HC Olymp, byla pro Jágra utajeným překvapením. Do poslední chvíle se nevědělo, zda se jí hokejista zúčastní, protože ve stejný den ho čekal ještě zápas v Kladně.
„Co se týká čísla na mém dresu, bylo spojené spíše s jarem 68 kvůli amnestii. Oba moji dědečkové byli totiž ve vězení kvůli komunistům. Když na půl roku vězení opustili, jeden můj děda umřel a já jsem pak hodně času trávil s mojí babičkou, která mi o všem vyprávěla,“ popsal Jágr.
Nebylo proto divu, že chtěl hokejista nosit na svém dresu symbolicky právě toto číslo. Na to si ale musel chvíli počkat. Jako malý oblékal dres s číslem 4, na Kladně pak dres s číslem 15 a při prvním startu na MS oblékl dres s číslem 22. Po listopadové revoluci měl už na helmě alespoň nalepené číslo 68. „Když jsem odešel do Ameriky, tam byla poprvé možnost mít šedesát osmičku. Tak jsem toho využil, vzal si ji a už ji nikdy neměnil,“ řekl hokejista.
Jaromír Jágr v kladenském dresu v utkání s Litoměřicemi.
Na Jágra čekal kromě portrétu ještě jeden dárek. Martin Dejdar přiznal, že dlouho přemýšlel nad tím, co Jágrovi ještě dát, aby to bylo zároveň vzpomínkou na minulost. „Pátral jsem v paměti, po čem jsme jako kluci tehdy toužili,“ napínal Dejdar Jágra. „Vzpomínáš si na ty slavné papírové bundy? Tak jsem ti nechal udělat jednu speciální. Je to jediný kus na světě. Doufám, že se nebudeš zlobit, že jsem nesehnal dres Bolzano. Ten jediný tam chybí,“ upřesnil Dejdar a předal Jágrovi velmi netradiční dárek.
Pokud by měl sám Jágr vzpomenout na někoho, kdo je pro něj legendou, která mu v životě pomohla, byl by to prý jeho kolega Jiří Hrdina. „Chtěl bych moc poděkovat velkému člověku. Legendě, kterou je pro mě Jirka Hrdina. Mistr světa 1985, držitel stříbrné medaile ze ZOH 1984, účastník ZOH 1988 a dalších MS (1982, 1983, 1987 a 1990) a trojnásobný vítěz Stanleyova poháru v letech 1989, 1991 a 1992,“ řekl Jágr o muži, který byl u toho, když sbíral první desítky svých asistencí v NHL.
Martin Dejdar, Jiří Hrdina, Matěj Dejdar a Milan Tichý
„Právě on mi hodně pomohl nakopnout kariéru. A tu šedesát osmičku mi vlastně zachránil. Kdyby mi tenkrát nepřišel dopis z Pittsburghu, tak bych tady dnes vůbec nebyl a nikdy bych nehrál. Jirko, moc ti děkuji,“ přiznal Jágr s tím, že sám je velmi hrdý na mladé hráče, kteří přivezli Stanley Cup.
„Právě ty naše vzpomínky a gesta je potřeba předávat dál. Aby i ostatní měli před očima úspěchy Čechů, za které se nemusíme stydět,“ dodal Dejdar, který spolu s manželkou Danielou, svým hokejovým klubem hvězd HC Olymp a golfovým resortem Karlštejn, uspořádal nejen tento golfový turnaj, ale i dražbu.
Do té věnoval rukavice Jakub Vrána, hokejový útočník, který s týmem Washington Capitals v NHL letos vyhrál zmiňovaný Stanley Cup. Hokejový dres přinesl David Pastrňák, hokejový útočník Boston Bruins v NHL. Obraz znázorňující Dominika Haška věnoval herec Jiří Lábus a hokejku i dres pak Jaromír Jágr. Pro nadační fond Kapka naděje se podařilo vydražit celkem 526 tisíc korun.
