„Víte co, já chodím hodně pěšky. Denně ujdu minimálně deset kilometrů, tady mám krokoměr. (podívá se do mobilu) Vidíte, včera to bylo 7,9 a předtím 13,5 kilometru. Když potřebuju někam dál, jedu tramvají a patří už k mé profesi, že koukám kolem sebe. Dívám se a ukládám do paměti. Co já si tam někdy vyslechnu!“ řekl Jaromír Hanzlík.
„Zrovna včera přistoupily tři mladé holky, hezké blondýnky. Princezničky. Zaprvé byly hrozně hlučné. A vulgarismy, které jim šly z pusy, se stydím opakovat.“
Problém mladých lidí podle něj bude v rodičích. Z rodiny totiž přebírají vzorce chování. Svůj díl zodpovědnosti však má celá společnost.
„Mojí vnučce je jedenáct a když jí bylo pět, panoval trend dinosaurů. Po nich přišly příšerky a jiné obludky. Kam se poděly zlatovlásky, pyšné princezny?“ zamýšlí se herec.
„Nezdá se vám, že v dětech pěstujeme vyloženě kult ošklivosti? To platí o celé společnosti. Po ulicích chodí stále více ‚volů‘ a ‚jakobínů‘. Ty vole, já jsem tam jakoby šel a von tam jakoby nikdo vlastně nebyl, vole!“ říká Jaromír Hanzlík pro čtvrteční Magazín DNES.
Přestože herec kdysi měl sklony lidi kolem sebe umravňovat, už to prý nedělá.„Zasáhnu jen v okamžiku, když na sedadle v tramvaji dřepí kluk nebo holka a se sluchátky na uších čumí do mobilu a nad nimi se sotva drží na nohou babička s hůlkou,“ prozradil a přidal ještě jeden zlořád.
„Na svých cestách Prahou často dělám slalom mezi psími exkrementy. Někteří majitelé po svých pejscích ani neuklízejí a další zase za nimi komicky běhají s papírovým pytlíkem a papírovou lopatičkou. Zvířátka miluji, ale ti jejich majitelé... Ale radši toho necháme,“ dodal.
3. prosince 2018 |
