Přišla jste se podívat na casting soutěže krásy Muž roku 2026. Jaké atributy by podle vás měl ten ideální mládenec splňovat?
Myslím si, že by neměl být jenom krásný, ale hlavně také chytrý, měl by mít smysl pro humor a být sympatický.
Jak dnes vnímáte krásu? V čem podle vás spočívá u ženy a v čem u muže?
To je velký rozdíl! (smích) Myslím si, že ženy o sebe víc dbají a chtějí vydržet v té své kráse co nejdéle, takže proto dělají různé zásahy, plastické operace a zákroky. Ale to dnes vlastně už dělají i muži. Já si myslím, že zas tak velký rozdíl tam není. Nejdůležitější je, aby ten člověk měl smysl pro humor, byl přátelský a nebyl namyšlený. To se týká jak mužů, tak žen. A ještě jedna věc – je dobré, aby si muž nemyslel, že je dokonalý.
Mluvila jste o tom, že některé ženy si mohou ke kráse dopomoci. Jste ráda, že v České republice mezi vašimi kolegyněmi herečkami nejsou až takové extrémy, jako můžeme vídat v USA?
Myslím, že každý by měl mít soudnost a vědět, co si může dovolit a co ne. České ženy to podle mě zatím zvládají s tou soudností.
Švandová o sexuálních koučích: Mně nic vysvětlovat nemusí, odžila jsem si to |
Máte za sebou Národní Divadlo. Bylo vždy vaším snem, coby herečky, dostat se na pomyslný vrchol?
Já musím říct, že v Národním Divadle jsem hrála jako mladá po škole a byla to pro mě velká čest. Hrála jsem opravdu s těmi nejlepšími herci, s velkými jmény jako pan Pešek, pan Munzar, pan Kostka, spousta známých herců. Byly to osobnosti, kterých si člověk velice vážil. Dneska tak trošku cítím, že mladí lidé vnímají starší herce tak, že už jsou passé a mimo. Ale to je jen můj dojem, možná to tak ve skutečnosti není.
Na koho jako herečka ráda vzpomínáte?
Například pan Kemr byl úžasný. Ale ráda jsem hrála s panem Kostkou, který je pořád ohromný herec, je plně zdráv a má velký smysl pro humor. Často mi ale zní v hlavě věta pana Kemra: „Važ si toho, co děláš, a ber to vždycky s pokorou.“
V životě je to též o tom, mít toho správného průvodce, což je u vás váš muž Pavel. Jak pracovat na tom, aby si člověk měl s partnerem pořád co říct a neměl na stole rozvodové papíry nebo nepřemýšlel o vraždě?
(smích) Já si myslím, že strašně důležitá je tolerance, smysl pro humor a vážit si jeden druhého a uznávat to, co druhý dělá. To jsou takové důležité faktory.
A mít každý svoji koupelnu?
My ji máme dohromady, ale zvládáme to. Já v koupelně nebývám zase tak dlouho. Můj muž už si zvykl na to, že tam jsem tam přibližně půl hodiny. Díky své profesi jsem se naučila hodně rychle líčit i oblékat.
