Rozhovor společně děláme na narozeninách streamingové služby Prima+. Diváci vás zde mohou vidět například v seriálu Zoo.
Ano, točím seriál Zoo Nové začátky a je tam se mnou například i film s názvem Jak přežít svého muže?
S jakými zvířaty pracujete při natáčení seriálu Zoo?
Pracuji jen se žirafami, jsou to naprosto nádherné bytosti. Jsou velmi zvědavé, láskyplné, chtějí se mazlit. Natáčíme ve Dvoře Králové a máme k žirafám přístup z vrchu, myslím, že to tak je i pro návštěvníky této zoo, takže všem doporučuji si tam zajít. Vidíte tam žirafy úplně zblízka a ony jak jsou zvědavé, tak se přijdou podívat a olíznou vás, nebo vás kousnou do bundy. Je to super. (smích)
Co pro vás osobně znamená jaro? Jsou to i nějaké očistné rituály a podobně?
Jaro pro mě znamená každoročně nový začátek. Na jaro se pokaždé moc těším – tedy kromě alergie na břízy, ta je šílená! Na jaře se probouzí nejen příroda, ale i my lidé uvnitř, se tak jako probíráme. Jsme bystřejší a jsme k sobě laskavější.
Jste inspirací pro mnoho českých žen, vypadáte výborně. Kdo ale inspiruje vás a ke komu vzhlížíte?
Já upřímně asi k nikomu nevzhlížím. Tedy jako občas se mi někdo líbí, jak se třeba obléká, ale já jsem v tom taková chaotická. Proto mě převážně oblékají mé dvě kamarádky, stylistky Simona Zemanová a Ruth Šariská. Ony mě obléknou a já vyrazím. Dneska jsem se oblékla bez nich, oblékla mě pro změnu dcera. Vůbec jsem neměla čas. Chtěla jsem přijít v něčem úplně jiném a přišla jsem nakonec jako Červená Karkulka. Ale to se stane.
Chválíme dceru, outfit je krásný. Když na to dojde a vy se přichystáte, dojde na moment, kdy dcera zakročí a řekne „mami, ne, takhle z domu nepůjdeš“?
Ano, to se stává. Já se vždycky přijdu ukázat a říkám „Tak co, Justý, můžu?“ A ona: „No, tak to v žádném případě, to vůbec!“ Já to pak vždycky musím překombinovat, pak se u toho začnu potit, tak se mnou jde, vybírá v té skříni a radí mi. Ona sama se obléká moc hezky.
Herečka Jana Bernášková a scenárista Rudolf Merkner se po 15 letech rozešli![]() |
Jak moc vám dcera mluví do účesu, líčení a stravy?
Líčení řešíme spolu, převážně si půjčujeme líčidla. Naučila mě spoustu hezkých triků a taková ta světýlka – různá rozjasňovadla a tvářenky. V tom je skvělá. Vlasy ani moc nečešu, ty si žijí svůj vlastní příběh. A strava? Stravu moc nedodržujeme. Pořád si objednáváme něco na Woltu. Je to hrozné. Máme pořád hlad a pořád něco jíme. Já jsem chaotik, mám to v životě tak, že co ke mně v tu chvíli přijde, to si vezmu. Líčidel mám také několik plných taštiček a vždycky používám tu, kterou mám zrovna u sebe.
Jakou výhodou a zároveň tajnou zbraní může být vaše dospělá dcera? Jste za to ráda, že teď nemáte školkovou holčičku, jako mnoho jiných žen ve vašem věku?
Když jsem otěhotněla, bylo mi šestadvacet let. Všechny moje kamarádky tehdy dělaly velkou kariéru, točily filmy a seriály. Dneska ale mají všechny právě ty školkové děti a ty první, druhé třídy a já už mám osmnáctiletou dceru. Je to skvělý, protože spolu můžeme cestovat a jsme si ještě pořád blízko. Zajímají nás stejné věci. Stíhám její tempo, nepřijdu jí trapná, ještě pořád jsem pro ní cool máma. Myslím, že je skvělé, mít dítě zamlada.
























