Nejenže vypadá, že je šťastný, on štěstím září. Hlavně když vypráví o své současné manželce. Dělí je od sebe dvacet let, přesto je ona spíš učitelem pro něj než on pro ni. „Naučila mě toho spoustu, především to opravdu podstatné. Třeba se kolem sebe i na sebe koukat jinak. A hlavně víc se ze života těšit,“ vyznává se Šťastný.
Hezky jste se mi představil do telefonu hláškou „Šťastné a veselé!“. Jste šťastný?
Ano, u mě platí latinské rčení: „Nomen omen.“ Tedy podle svého příjmení prostě musím být šťastný. Snažím se být šťastný celý život, a v současné době převážně šťastný jsem. Už toho mám dost za sebou a život mi nepřinášel jenom samé radostné a šťastné chvíle, ale také i hodně smutné, dokonce tragické okamžiky. Ale jak říká moje současná žena: „Jsme tady na zkoušku.“ Uvidíme, co s námi bude dál. Třeba to nekončí… Každopádně si to aspoň trochu užijme. Snažím se žít více přítomností než se trápit tím, co bylo a co bude.
Chtěl jsem udělat dojem, tehdy mi bylo asi šestnáct nebo sedmnáct, vrhnul jsem se tam po hlavě, asi z deseti metrů. Dopadl jsem na hladinu, pak následovala obrovská rána, a pak nic.
