„Nemůžu říct, že bych armádu přímo miloval, ale mám k ní obrovskou úctu,“ vysvětluje svoje pocity. Jako malý si hrál s tanky a vojáčky. „A teď střílím ostrými,“ usmívá se.
„Mám za sebou spoustu několikadenních vojenských výcviků, které vedli profesionální vojáci, vojáci aktivních záloh nebo veteráni,“ vypráví. Brzy hodlá podstoupit ve Vyškově stejný výcvik jako jeho kolegyně Sarah Haváčová a stát se členem aktivních záloh.
Jakub Žáček, Jan Komínek a Martin Dejdar v seriálu Kamarádi (2025)
„Jde spíš o to, jestli se vám chce, než jestli vám to jde. Mentální nastavení je základ. A tím, že pro mě demokracie a svoboda opravdu znamenají největší bohatství, tak se dokážu přes to, co mi tolik nejde, přenést. Vím, že praxí a tréninkem se budu zlepšovat,“ říká o náročnosti vojenském výcviku.
Možná by mu bylo líp na vojenské škole než umělecké. „Ale máma mě v mých čtrnácti nasměrovala na konzervatoř, protože tam nebyla fyzika, chemie a matematika,“ vypráví. Souběžně se studiem ale dál rozvíjel svůj vztah k armádě.
„Maminka se o mě bojí, ale chápe, že situace ve světě není úplně příznivá a že štěstí přeje připraveným. Kdybych otálel, mohlo by mě to ve chvíli, kdy přijde válka, dohnat. Takhle aspoň nebudu zaskočený,“ říká Komínek. Podobný názor sdílí i jeho otec. „Kdyby nastal válečný konflikt, tak jakožto budoucí záložák půjdu společně s profíky do války první. Aktivní záloha tu ale není od toho, aby nesla na svých bedrech celou tíhu války, jejím úkolem je zastavit přicházející nepřátele, dokud se nepřidají další mobilizované jednotky. Slouží jako časová stopka,“ vysvětluje.
Nejsem jen tajtrlík na jevišti, snažím se přispívat ke svobodě, říká Jan Komínek |
Přítelkyni Komínek nemá, žije pouze se dvěma kočkami a nic na tom nehodlá měnit. „Takhle mi to vyhovuje. Miluji všechna zvířata, ale kočky nejvíc,“ říká. Když odjíždí na delší dobu pryč, hlídají mu je rodiče. Pokud je mimo domov jen pár dní, zabezpečí je vším potřebným a občas na ně někdo přijde dohlédnout.
Jeho další velkou láskou jsou auta. Pořídil si veterána – Ford Taunus z roku 1973. „Jsem pořád někde mezi lidmi. Ať už v divadle na zkouškách, nebo večer, když hraju, a to auto pro mě představuje únik do vlastního nitra, cestu, jak být sám se sebou,“ vysvětluje.
I když v primáckém seriálu Kamarádi hraje už nějakou dobu kuchaře, v osobním životě se v tomto směru žádný pokrok nedostavil. „Neumím vařit, možná trošku líp krájet zeleninu než dřív, ale to je všechno. Nevadí mi to. Stejně se stravuji za chůze, nemám čas jídlo ani pořádně rozžvýkat. Nejradši bych pil kašičky přes brčko,“ usmívá se.
RECENZE: Zpět do vsi, velí Kamarádi, neboť by to bylo „strašně super“ |
Rád cestuje. Byl ve Vietnamu, Thajsku a chtěl i do Ameriky. Kvůli Donaldu Trumpovi cestu ale odložil a pojede raději do Francie. „Chci do Normandie, věřím že to tam bude nádherné. Těším se na ten klid,“ vypráví. Zatím se mu na cestách nic zlého nestalo, ale přiznává, že měl vždycky víc štěstí než rozumu.
Hodně práce má v divadle. Hraje v Divadle Broadway v muzikálu Lotrando a Zubejda, v Divadle Kalich a zájezdových představeních. Natáčení mu ubylo, protože nové díly Kamarádů už nevznikají. Kvůli nim nosil delší vlasy, teď se konečně může nechat ostříhat. „Ono zase něco přijde,“ nepodléhá panice Komínek. Na svém kontě má mimo jiné tři pohádky, jež se pravidelně vrací na televizní obrazovku v době Vánoc.
