Hned v úvodu naší schůzky jste zmínil, že jste měl nedávno divadelní premiéru. O jakou hru šlo?
Inscenací hry Henrika Ibsena Nepřítel lidu jsme po rekonstrukci otevírali bratislavské Divadlo Aréna.
Měli jste standing ovation neboli potlesk ve stoje?
To je zajímavá otázka. Děj se odehrává v roce 1882, ale hra je dost politická a na Slovensku vyznívá velmi současně. A režisér Rastislav Ballek dal na druhou půli dát pryč všechny sedačky, takže diváci stojí v hledišti jako na manifestaci. Takže ano, měli jsme standing ovation. (směje se)
Svým zevnějškem působím drsně. Ale to je zkrátka jen obličej. Jinak jsem citlivý a neskutečně empatický. Někdy až moc. Moje nitro je temné, ale ta temnota není zlá.
