Jakube, naši čtenáři vás znají asi hlavně ze soutěže StarDance. Zavzpomínejte na dobu, kdy jste tančil s olympijskou vítězkou Evou Adamczykovou.
Musím konstatovat, že to teda byla jízda. Eva je freerider na svahu i na parketě a dokázala si tanec neobyčejně užít. Ze sportu dobře vnímala svoje tělo a hlavně podstatný přenos váhy. A byla výborná i po výrazové stránce. Díky tomu se jí podařilo předat divákovi myšlenku té dané choreografie, takže opravdu všechna čest. Ještě teď nemůžu uvěřit, že jsme společně došli až na stříbrnou příčku. Zkrátka, šli jsme do toho oba po hlavě.
A pak přišla Chili Ta Thuy Dung z Vietnamu. Jak na tu vzpomínáte?
O mém druhém pokračování ve StarDance jsem zpočátku trochu váhal, ale nakonec jsem se hrozně těšil, co nového mi tahle soutěž do života přinese. Ve třinácté řadě jsem musel „zkrotit“ dračici, kterou byla Chili Ta Thuy z Vietnamu. Chili má opravdu velký temperament, takže jsme si v tanci dobře sekundovali. Má ale také skrytou jemnou ženskou duši – a tu, myslím, navenek moc neukazuje. Dělala každé kolo ohromné pokroky a měli jsme dobře našlápnuto, ale pak přišly jemné tance waltz a rumba a tam jsme narazili. Štěstí nám nepřálo, asi to chtělo ještě více času.
Prožil jsem vyhoření, a když děláte to, co vás opravdu baví, tak je těžší si to uvědomit.
