Jakube, vzal jste si na svá bedra docela břemeno, dělat poctu Elvisovi. Chodí za vámi ve snech?
Ve snech za mnou úplně nechodí. Ale je to prostě součást mého života už delší čas a je to trošku břemeno, protože se snažíme neparodovat, ale velice uctivě připomenout krále rokenrolu i po té stránce, že nebyl jenom ta velká ikona, ale taky obyčejný kluk.
Kdo pořád ujíždí na klasikách Elvise, má šanci to vidět živě v Praze v klubu Royal. Kdo bude ještě v celém ansámblu?
Jsou tam skvělí muzikanti, kteří už se mnou tuhle kapelu tvoří nějakou dobu, ale jmenovitě - Jirka Vidasov, Honza Kortus, Petr Krumphanzl, Roman Slavík, Daniel Dyk, potom skvělé trio Sweet Inspirations, Ester a Anita Lubadika, Berenika, Alexej Bondarev a další. Úžasní lidé, všechny je mám moc rád a vážím si, že tuhle poctu dělají se mnou.
Nakolik jste se do Elvise transformoval? Člověk pak chce vypadat jako Elvis v určité éře. Jsou ty pejzy pravé?
Všechno to, co mám na sobě, je pravé (smích). Jediné, co není mé, tak stejně jako Elvis mám nabarvené vlasy načerno. Ale vlasy jsou moje a přes den jsem úplně normální kluk. Když stoupnu na jeviště, mám na sobě kostým, tak v ten moment jsem Elvis, ale jinak jsem pořád Jakub Machulda.
Co na ten presleyovský image říkají doma?
Už si zvykli. Je to záležitost několika let. Ono se to tak vyvíjelo od čtrnácti se mnou, takže už si na to zvykli a nikdo se tomu nediví.
Je skutečně Elvis natolik fascinující, že se do toho člověk ponoří a studuje i konspirační teorie kolem něj?
Určitě, načte si cokoliv, co najde. Konspiračních teorií je mnoho, mám nějaké oblíbené, ale snažím se tomu vyvarovat a myslím si, že bohužel Elvis 16. srpna roku 1977 zemřel.
Český Elvis bydlí s manželkou a dcerou v pražských Řepích a pokukuje po domku |
Takže se neobjevil někde ve filmu Sám doma nebo dokonce na něčí svatbě?
To asi ne. Jeden pastor v Americe, jmenuje se Bob Joyce, můžete si to najít na internetu, starý pán, který zpívá gospelové písně a zní velice věrně jako Elvis Presley. Tak někteří si myslí, že to je Elvis, který má novou identitu. Já bych se tam chtěl letět podívat, ale asi to není Elvis.
Když se ohlédneme do československé popkultury, tak kdo podle vás za socíku byl Elvisovi nejblíže?
Já myslím, že určitě Karel Gott, ať už je to životní příběh v některých aspektech, nebo provedení koncertů, které dělal. Já si Karla Gotta nesmírně vážím, tak právě jeho bych označil za českého Elvise Presleyho přesto, že ‚český Elvis‘ se říkalo Karlu Zichovi. Mám Karla Zicha velice rád také, ale Karel Gott je pro mě Elvis v něčem trošku víc.
Nemrzí vás trošku, že jste vlastně ve stínu velké star a nejste sám za sebe?
Vlastně jsem se s tímhle pral vždycky. Já píšu i svoji vlastní autorskou tvorbu, která vedle tohohle projektu funguje, takže lidé, kteří mě sledují na sociálních sítích, ví, že zpívám nejen Elvise, ale taky svoji autorskou tvorbu, potažmo nějaké covery. Mně to nepřekáží, já jsem šťastný.
Prstýnek na vaší ruce je z dražby Elvise, nebo je snubní?
Ne, ne, ne. Tenhle prstýnek jsem dostal k osmnáctinám, jsou na něm iniciály mého jména JM, takže ten je můj.
