Filmové vary 2025
Sledovat další díly na iDNES.tvJak pohlížíte na prestiž spojenou s festivalem a na celebrity, co se nahrnuly do Varů?
Asi jako každý rok mám pocit, že se půlka Prahy přesunula do Varů. Ale je to krásné. Já si to užívám. Po této akci pokračuji ještě na jednu další, kde už nebudu pracovat, moderovat, ani předvádět. Budu se jenom bavit. Těším se, že dámy budou krásně načesané, na krásné šaty, šperky. Je to trošku jiný svět a ono je občas hezké do něj utéct. Myslím ale, že o to hezčí je zase se vrátit do normálu, toho nenablýskaného normálního života s běžnými radostmi a starostmi.
Jak vzpomínáte na rok, kdy jste vstoupila do showbyznysu? Kdo vás obohatil nejvíce?
To je strašně těžké říct, protože jsem se v modelingu začala pohybovat ve čtrnácti letech. Byla jsem ještě mlaďoučká a jak to šlo postupně a přirozeně a objevovala jsem se na akcích, byť jsem nebyla vůbec známá, vídávala jsem lidi a přišlo mi to naprosto přirozené a normální. Že to jsou normální smrtelníci. A takhle to vnímám i teď. Asi kdybych tady potkala Sylvestera Stalloneho nebo někoho podobného, asi bych se otáčela, fotila ho. Ale jinak mi to přijde normální. Vždyť všichni jsme stejní lidé.
Ale přesto někteří lidé působí až autoritativním dojmem, jde z nich respekt. Existuje herec nebo herečka, ze kterých jste měla tento pocit?
Když se řekne respekt a protože jsme ve Varech, samozřejmě mě napadne Jiří Bartoška. To je opravdu ikona a vzbuzuje respekt, ale v dobrém slova smyslu.
První česká vicemiss Tereza Budková (vlevo), Česká Miss 2009 Iveta Lutovská a druhá česká vicemiss Zina Šťovíčková (28. února 2009)
A z filmů, koho jste se bála?
Koho jsem se bála? Ježíš Maria, koho jsem se bála? Já nekoukám ani na horory. Nevím, Van Damme třeba? Toho bych nechtěla potkat, nechtěla bych, aby mě přepadl. I když Van Damme je zrovna malý. (smích) Takže možná něco jiného vymyslím.
Eva Herzigová prorazila z modelingu i do světa filmu. Měla jste někdy také podobné myšlenky typu, co kdybych to zkusila?
Ambice? Vlastně ne. Já celkově ambice v životě moc nemám. Já si myslím, že všechno, co má přijít, přijde. Nikdy jsem ani neměla ambice být moderátorkou, uvádět zprávy či akce. Vždycky jsem paradoxně říkala, že každý by měl dělat to, co umí. Když je modelka, ať předvádí. Když je herec, ať hraje. Kdo zpívá, ať zpívá a ať nedělají všichni vše dohromady. A nakonec je to jinak. Sice nezpívám a netancuji, ale moderuji a byla to a je to moje práce. V mém věku modeling šel hodně stranou a už je to spíše výjimka, když jdu přehlídky. O to víc si je pak ale užívám.
Iveta Lutovská
Jste důkazem toho, že v životě jde vybruslit naprosto z každé situace a přežít ji. Jak koukáte na ženy, které musí mít vždy poslední slovo a mají vždy pravdu?
To jsme všechny ženy přece! (smích) Myslím, že to je dané a je to jenom o tom chlapa naučit, aby s tím uměl pracovat. Když to chlapi pochopí, budeme strašně spokojené. Myslím, že nám stačí málo. Když občas dostaneme kytičku, když nám občas chlap řekne, že nám to sluší, vezme nás na večeři a zajede s námi na dovolenou, uděláme si hezký romantický večer. Jsme spokojené, my víc nepotřebujeme. Když to chlap pochopí a pochopí, že musíme mít to poslední slovo a nebude si trvat na svém posledním slovu, celá populace bude strašně šťastná. Teď jsem vám dala recept na skvělé žití!
Super. Když potkáte pána, ke kterému cítíte sympatie, jednáte diplomaticky, nebo rovnou odkryjete karty na stůl?
To je vtipné, protože já nikdy žádného chlapa nelovila, nechtěla a neusilovala o něj. Jsem asi typ ženy, která musí být lovena. Vždycky, když mě nějaký chlap chtěl, musel mě získávat. Nikdy to nebylo tak, že bych přišla a řekla bych: Ježíš, ten je hezký, sežeňte mi na něj číslo. Nebo že bych ho oslovila. Vždycky v tom bylo něco víc a asi jsem měla „trapný“ pocit, že si mě musí zasloužit a vybojovat. Vždycky jsem dělala trošku drahoty a trvalo docela dlouho, než jsem s tím mužem byla.
