V novém kriminálním seriálu Moloch z produkce Canal+ hrajete první dámu. Co můžete prozradit, abychom nalákali diváky?
Já myslím, že bychom je měli nalákat, protože to je hodně napínavé, překvapivé a rozhodně se budou divit. Já se budu asi taky divit, protože jsem z toho ještě nic neviděla. Je to velmi složitá látka a při čtení scénáře se to úplně nedá rozklíčovat. Moc se těším, až to uvidím, že se mi postavy spojí s obličeji mých kolegů a že se v tom konečně pořádně vyznám.
Vladimír Kratina, Ivana Andrlová a Miroslav Donutil v minisérii Moloch
Moloch je politický thriller, hrajete zde manželku Miroslava Donutila. Máte spolu v seriálu nějaké silné náročné scény?
Bohužel ne, já jsem v celé minisérii takový přívěsek. Jsem první dáma, která se moc do ničeho neplete, moc se ničeho neúčastní, spíš jenom dělá na všech akcích doprovod svému manželovi. Bohužel. Moc mě to mrzí, ale žádnou vypjatou důležitou scénu jsme my dva spolu neměli.
Když koukneme na vaše slavné role, které máte za sebou, jste ráda, že je tam nějaký progres? Nejdříve to byly hlavně princezny, ty jsou ve vašem podání nezapomenutelné dodnes. Postupně to přešlo do zodpovědnějších rolí.
Ten pokrok to má právě malý! (smích) Já jsem měla moc velikou pauzu. Nejdříve jsem patnáct let hrála princezny a ty mladé a pak jsem měla dlouhou pauzu. Doufám, že první dáma to teď třeba zas odstartuje do nějaké jiné pozice.
Musíme připomenout jednu důležitou věc. Když divák zavře oči a zaposlouchá se, tak hned ví, že jste jednou z královen českého dabingu. Máte na kontě třeba Natálii Oreiro, se kterou jste musela trávit mnoho hodin.
S tou jsem strávila moc času, ano. V té době jsem ale ještě trávila moc času s Ally McBealovou, která je pro mě s dovolením důležitější než Natalia Oreiro. (smích) Tyhle dva seriály jsem dělala dokonce zároveň – jeden byl v České televizi, jeden byl pro Novu, to bylo zajímavé. Z Ally jsem si odskakovala do Milagros. To je na té práci hezké, že můžete zároveň dělat několik věcí.
V postelových scénách jsem zaučovala Šťastného i Vaculíka, říká Andrlová |
V čem vás Calista Flockhartová, seriálová Ally Bealová inspirovala?
Já nemůžu říct, že mě inspirovala. Ona mě strašně bavila, protože mě strašně bavil celý ten seriál. To bylo dokonale napsané. U všeho je základ scénář a tam byly ty scénáře skvělé. Bylo v tom přesně to, co já osobně miluju, že se tam míchala komedie s vážnějšími věcmi. V každém díle se odehrávaly dva příběhy. Jeden byl praštěný, jako celá jejich advokátní kancelář, ale zároveň třeba řešili opravdu složitý a smutný případ a v tom díle se to prolínalo. To mám jako herec i divák nejraději.
Co vaše divadelní role? Když to řeknu expresivně, tam jste se vyřádila?
To určitě ano. Tam řádím už čtyřicet let! Nejdřív jsem si to užívala v Divadle Jiřího Wolkera, kde jsem patnáct let hrála pro děti, což není žádná legrace. Odehrála jsem všechny slavné, které mohou být – Sněhurky, Popelky, Krásku a zvíře. Hrála jsem taky dokonce prasátko (smích).
A pak?
Když bylo Divadlo Jiřího Wolkera magistrátem zlikvidováno (dává důraz do kamery na slovo zlikvidováno – pozn. aut.), odešla jsem na volnou nohu. Od té doby jsem v divadelním spolku Háta, což je soukromé divadlo mojí spolužačky Olgy Želenské. Jsme zájezdové divadlo, v Praze hrajeme maximálně jednou až třikrát měsíčně. Jinak jezdíme po vlastech českých.
