Dříve kuchař, moderátor a příležitostný herec, dnes kreativní producent Ivan Vodochodský si o exotických destinacích jako mladý kluk mohl nechat zdát. „Byl jsem akorát v tehdejší NDR, Polsku a v Bulharsku. Ale byli jsme šťastní i za tohle, že jsme mohli vůbec někam odjet, když v to nepočítám Slovenskou, které bylo tehdy ještě součástí naší republiky,“ vypráví. Domluvil se snadno. Německy a rusky. „V Polsku češtině rozuměli a bulharština je podobná ruštině, takže to nebyl problém,“ vzpomíná.
Z období dospívání má jeden nezapomenutelný zážitek. „Bylo mi patnáct, když jsme jeli jako rodina do Polska k moři a já se ve vlaku ožral. Utekl jsem rodičům a narazil na partu, která mě zpila. Takže jsem v tom byl vlastně nevinně. Pak jsem usnul v nějakém kupé a málem přejel zastávku. Naši mě hledali po celém vlaku. Hned první den jsem měl průšvih,“ vzpomíná.
Po sametové revoluci poprvé zamířil na západ. Důvod měl famózní. „Jeli jsme s partou lidí autobusem do Vídně na muzikál Fantom opery. Snil jsem o tom celá léta. A byl to taky jeden z důvodů, pro který bych býval ochotný i emigrovat. Znal jsem hudbu z toho muzikálu a můj kamarád, herec Vláďa Marek, který už nežije, nám v Hradci Králové to představení jednou sám odehrál. Byl jsem z toho tak nadšený, že začátkem prosince, hned po revoluci, jsem se na něj jel podívat do Rakouska,“ vypráví.
Následoval Fantom opery v Hamburku, Londýně a česká verze v GoJa Music Hall. „A loni jsem byl v Kongresovém centru na nějaké anglické verzi a bylo to naprosto strašné. Nejhorší šmíra, jakou jsem kdy viděl,“ vypráví o děsivém zážitku, na který podobnými slovy vzpomínají i mnozí další diváci.
Tím, že miluje Fantoma opery, potvrzuje, že je romantik. Naštěstí jeho manželka taky. „Ta doma zapaluje svíčky a já dělám atmosféru,“ prozrazuje Vodochodský.
Pár dovolených absolvoval i se svými dětmi Terezou a Vojtou, jenž byl za hlavní roli ve filmu Vlny nominován na Českého lva. „Když byly malé, jezdívali jsme s partou na Trnávku. Jenom tátové se svými potomky, maminky zůstaly doma. A pro ty děti to bylo největší dobrodružství, jaké zažily. Dodneška na to vzpomínají. Připravovali jsme jim bojové hry a ony nám musely sloužit, míchat nápoje a podobné věci. A my je u toho bodovali. Bylo to super. Nejvíc!“ usmívá se při vzpomínce.
Účastníci reality show Asia Express musí vyjít s jedním eurem na den a přitom si zajistit jídlo, přesun na určené místo i ubytování. To vedlo Ivana k zamyšlení, jestli by sám byl schopný podobnou výzvu zvládnout. „Peníze nejsou to nejdůležitější. Někdy jsou dokonce přitěžující okolnost,“ říká Vodochodský, kterému se po většinu života nedostávaly.
„Ale těžko říct, jestli bych s tímhle rozpočtem vyšel. Nejspíš bych se nějak zařídil. Uživil bych se prací, něco uvařil a na jídlo si vydělal. Neviděl bych to tak tragicky. Ovšem museli by mě tam po těch štacích vozit. Jinak bych to fyzicky nedal. Ale v Laosu, Thajsku a Kambodži jsem byl a jsou to krásné země,“ vypráví.
V Asii se mu obecně líbí. „Loni jsme byli ve Vietnamu v úplně novém hotelu, který ještě ani nebyl na google mapě. Byli jsme prvními cizinci, kteří ho navštívili a ten personál se do nás tak zamiloval, že nás pět dní vodil a vozil po všech možných místech. Byla to nejhezčí část naší dovolené,“ vzpomíná na „výlet“ který absolvoval se svojí manželkou, kuchařem Janem Punčochářem a jeho chotí.
Od té doby, co se z jejich domu odstěhovaly děti, už s nimi na dovolené nejezdí. „Tereza s námi byla akorát před čtyřmi roky na Cookových ostrovech, kde máme synovce, udělali jsme si takovou cestu kolem světa. Vojta nemohl, točil. Plánuje, že se se svojí přítelkyní taky pojede někam podívat, ale ještě se k tomu nedostal,“ prozrazuje Vodochodský.
Syn se vedle hraní zabývá i obchodováním na burze. „Zatím to zkouší, ještě ho to neživí, to bude chvíli trvat, ale je dobře, že se nespoléhá jenom na herectví,“ říká Vodochodský. „Kdybych měl peníze, klidně bych mu je svěřil, ale já žádný nemám. Doplatili jsme barák a jsme plonk. Ale můj táta říkal: Víš, proč jsou peníze kulatý? Aby se rozkutálely. A o tom to je,“ uzavírá.
























