„Lákal ho buddhismus. V Národním divadle byl nějaký Ivo Kubeš, který tam působil jako sekretář a asi politruk a ten mu nabídl, že ho může vzít do Vietnamu, kde byl jeho bratr Antonín Kubeš jako dopisovatel. Ivan tomu úplně propadl. Táta mu říkal: Tam byla válka. Vím, co tě může potkat. Nikam nejezdi,“ vzpomíná starší bratr Ivana Luťanského.
Jejich matka ale poradila herci, aby otce neposlechl a příležitost navštívit Vietnam využil. Povolení mu sekretář Kubeš vyřídil za pouhých 24 hodin.
OBRAZEM: České hvězdy, které odešly za tragických okolností![]() |
„Poslední setkání mám natočené. Mně se zrovna narodil kluk a on stojí nad tou postýlkou a mává na něj. Vzpomínám, že šel do výtahu, zamával a už jsem ho neviděl,“ vzpomíná fotograf Luťanský.
Jeho bratr psal z Vietnamu, že je to nádherná země. 1. srpna 1983 ale přišla smutná zpráva, že se vozidlo, v němž jel s dalšími lidmi, v Hanoji převrátilo a nehoda si vyžádala jeden život a tři zranění.
„Chtěli jsme ho vidět, ale bylo nám řečeno, že mrtvola je majetek státu a ne rodiny a že ho identifikoval velvyslanec ve Vietnamu. Nicméně jsme s mámou šli na hřbitov a paní jsme podplatili. Dali jsme jí pětikilo, což byly tehdy velké peníze. Ona nám otevřela takové okénko. Byl namalovaný, což je takový jejich zvyk. A měl v hlavě zastrčenou kytičku. Evidentně byla díra v té hlavě,“ říká Luťanský, který verzi o autonehodě nevěří.
„Poprosil jsem Ivanova kamaráda doktora, jestli by nešel na pitvu a on chtěl, ale pak zavolal: ‚Oni mi řekli, ať se o tento případ vůbec nezajímám.‘ Vůbec ho tam nepustili,“ popisuje Luťanský.
„Mámě tehdy volala nějaká zdravotní sestra, která říkala, že u té pitvy byla a že byl rozstřílený,“ vzpomíná. Na čepici Luťanského byla díra, kterou známý z kriminálky podrobil expertíze a našel na ní zbytky střelného prachu.
Existuje několik verzí toho, co se mohlo stát. Někteří hercovi kamarádi mají za to, že se připletl k nějaké hádce, kde chtěl někoho bránit, jak měl v povaze, a odnesl to kulkou. Rodina se zase doslechla, že byl na návštěvě v místním JZD a zrovna byly výplaty. „Vlítli tam frajeři s mačetami a on dělal karate, tak zasáhl, a někdo ho ze zálohy zastřelil,“ popisuje jeho bratr.
„Nikdy se to nevysvětlilo, vše bylo zahalené mlhou. To je to, co nám vadilo. Kdyby řekli, že byl zastřelen, tak uděláte čáru,“ říká Štěpán Luťanský, pro něhož je úmrtí bratra celoživotním traumatem.