„Pár malých chybiček jsem na plátně viděla, ale diváci si jich, myslím, vůbec nevšimnou,“ konstatovala po skončení projekce režisérka. Zatímco Berenika je herečkou a zpěvačkou, Rozálie se dosud věnovala výhradně dokumentární tvorbě. A dalo se předpokládat, že ve chvíli, kdy začne točit film či seriál, bude to podle maminčina scénáře. Ta je podepsána mimo jiné pod seriály Život je ples, Trapný padesátky a filmy jako je Deník šílené manželky nebo Divnovlásky.
„Jsem ráda, že Rozárka dělala jinou než moji látku. Tak to má být. Berenika taky poprvé hrála v něčem, co jsem nenapsala já. Děti si mají jít vlastní cestou. Navíc Lucie Macháčková a Kateřina Krobová jsou lepší než já, skláním se před nimi,“ vysekla Obermannová poklonu scenáristkám seriálu, jenž se zabývá problematikou přímé adopce.
Rozálie Kohoutová a Radim Špaček na představení seriálu Děcko
Rozálie Kohoutová se v režii střídala s Radimem Špačkem, synem bývalého tiskového mluvčího Václava Havla. Ladislav Špaček byl přitom jedním z největších kritiků její matky, když před lety vydala knížku o intimním vztahu s prezidentem republiky. Natáčení bylo ale bezproblémové.
„Možná jsem měla maličko trému z toho, jak mám s herci komunikovat ohledně svých vizí, ale v tomhle mi hodně pomohla Judit Pecháček (hlavní postava seriálu), která je hodně analytická. A po pár dnech se moje obavy rozplynuly. Taky jsme si s herci dávali dlouhou přípravu, měli jsme čtené zkoušky, takže jsme se už nějakým způsobem znali,“ upřesňuje Rozálie.
Všechno šlapalo i v terénu. „Když točíte dokumentární filmy, zvyknete si na leccos. Jste třeba patnáct hodin v Maroku (točila tam dokument o marockém hokejovém týmu - Letní hokej, pozn. red.) a nevíte dne ani hodiny, netušíte, co se bude dít. Neustále musíte na něco reagovat, je vás na tu práci málo a jako režisérka řešíte všechno včetně toho, že vám najednou někam zmizeli protagonisté. Točit tento seriál byla oproti tomu vcelku pohoda. Ano, máte na starost spoustu věcí, ale stojí za vámi skvělá produkce a herci jsou připravení. Když jim řeknete, že začínáme, tak se opravdu začne,“ říká Rozálie, jejíž dokumenty O topánki a Velmistr získaly ocenění u nás i v zahraničí.
Po Děcku, které natočila pro Českou televizi, teď připravuje celovečerní hraný film, k němuž si sama napsala scénář. „Je o takovém týpkovi, huliči trávy a taky trochu dealerovi, který se se svojí holkou plácá na sídlišti. Udělají si dítě a když jsou malé Antonii dva roky, všechno podělá, přijde o práci. Jeho partnerka, která dělá pole dance, se rozhodne odjet do Paříže tancovat v burless klubu a on zůstane s tím malým dítětem sám na otcovské dovolené. Tak začne na pískovišti dealovat trávu matkám, co jsou taky na mateřské. Osciluje to mezi sociálním realismem a komedií,“ vypráví příběh filmu, jenž ponese název Antonie.
V hlavních rolích by se měl objevit Miloslav Pecháček, manžel slovenské herečky Judit Pecháček, který se věnuje práci s kamerou. „Říkal mi, že už nikdy v ničem hrát nebude, že chce být jenom kameramanem, ale když si přečetl scénář, vzal roli s tím, že bude jeho poslední. A skvěle se na ni hodí,“ prozradila Rozálie. Hlavní ženskou postavu by měla ztvárnit Simona Lewandowska.
Coby matka dvou dětí, čerpala Rozálie inspiraci mezi ostatními maminkami. „Skutečně jsem někoho podobného v životě potkala, takovou atypickou rodinu… Ale ten týpek ve filmu se nakonec ukáže jako nejvíc v pohodě táta. Je to film o společenských stereotypech. Devadesát osm procent rodičů na mateřské tvoří ženy,“ vypráví. Její sestra Berenika má ale smůlu, sestra pro ni roli ve filmu nemá. „Už je moc stará, aby v něm mohla hrát. Mým hercům je kolem dvaceti sedmi,“ vysvětluje režisérka.
Irena Obermannová slaví 61. narozeniny fotkou v kalhotkách a nahoře bez |
Do budoucna se nebrání ani spolupráci s matkou, zvažovala dokonce natočit jeden její scénář, ale nakonec si to rozmyslela. „Protože je v něm něco, do čeho by se jí pouštět nechtělo,“ říká tajemně Obermannová, která má už čtyři vnoučata. Dcerám s dětmi pomáhá, ale babičkou na plný úvazek není. „Musím se taky nějak živit, takže hodně píšu. V hlavě mám další knihu, bude o jedné staré ‚holce‘, ale pořád nemám čas dát ji na papír. A točím podcast s Berenikou, ten nás obě plně zaměstnává. Pro mě je to navíc zábavné dobrodružství,“ říká.
Podcast Co po*raly naše matky a my taky po*erem. vzbudil velký poprask, neboť matka s dcerou jsou v něm jednoduše řečeno „husté.“ „Ale to mi na tom právě přijde skvělé. Líbí se to i lidem. Píší nám, že to, jak jsme k sobě navzájem otevřené, že u toho na sebe až křičíme, je jasným důkazem, že je to mezi námi úplně v pořádku. A je to tak. Já si vůbec nedovedu představit, že bych měla takový podcast se svojí milovanou mámou. Ani s Rozárkou by to nešlo. To je fakt možné jenom s Berenikou. Protože ona je velmi vyrovnaný člověk. Můžeme si říct cokoliv, mluvit o všem a nikdy se neurazíme,“ říká spisovatelka.
V podcastu rozebírají staré křivdy, rány, nevyřčené bolesti, ne úplně zpracovaná traumata. Jako například rozvod Ireny Obermannové a Daniela Kohouta, který pětiletá Berenika špatně nesla. Musela docházet k psychiatričce, kterou byla shodou okolností Anna Čecháková, matka jejího pozdějšího manžela, se kterým je herečka už ale rozvedená. Svoje dvě dcery má s druhým mužem Kryštofem Kubínem.
