„Sám jsem se s návody vždycky pral, vůbec jsem jim nerozuměl a skoro žádný nedočetl do konce. Ale jak už deset let žiji s Mirkou a klape nám to, narostlo mi sebevědomí a řekl jsem si, že bych mohl poradit třeba těm mladším, jak takového stavu dosáhnout. Takže uvádím sto situací z našeho života, které jsou takovými přibarvenými fejetony,“ vysvětluje Milan Tesař, který se kromě žurnalistiky věnuje tvůrčímu psaní.
Je podepsán pod scénářem k filmu Výjimečný stav a společně se svojí partnerkou napsali primácký seriál Hořký svět.
Vojtěch Dyk, Milan Tesař, Mirka Zlatníková a Irena Obermannová na křtu knihy Návod na použití silné ženy (4. června 2025)
Řízením osudu je silnou ženou i Irena Obermannová. „Tak jako většina z nás, i já jsem se jí stala z donucení. Na začátku tohoto procesu, kdy jsem bojovala za sebe a své děti, byl kdysi dávno rozvod,“ říká spisovatelka a scenáristka, která mívala velké existenční starosti. Alimenty na dcery musela ze svého bývalého manžela hudebníka Daniela Kohouta páčit.
Ovšem ve chvíli, kdy se s problémy, který na ni život kladl, popasovala, stala se pro některé muže nezkousnutelným oříškem. „Setkávám se s tím hodně. Jsem asi záludná, protože působím, že neumím napočítat do pěti, ale to tedy umím. A když se to pak projeví, partneři se diví,“ popisuje svoje zkušenosti Obermannová. Zdá se ale, že našla silnou nebo přinejmenším vyrovnanou osobnost v mužském vydání, protože je momentálně šťastně zadaná.
Zatímco Milan Tesař uvádí ve své knize sto rad, jak se silnou ženou zacházet, aby partnerství bylo harmonické, Obermannová má jedinou. „Prostě ji ten chlap musí mít rád právě proto, že je silná. To je jediná cesta. Nejlepší a nejkrásnější. A abych byla upřímná, tak mě ten termín silná žena už štve, protože se pořád bere jako nějaká nadávka. Je to prostě výjimečná úžasná žena,“ říká.
Irena Obermannová slaví 61. narozeniny fotkou v kalhotkách a nahoře bez |
Neskrývat před dítětem svoje slabosti
S Mirkou Zlatníkovou se Obermannová nejednou setkala i pracovně nad vznikajícími scénáři. Momentálně se ale věnuje výhradě vnoučatům. „Nemůžu říct, že bych milovala malé děti, protože je s nimi velká práce, ale chci být u toho, když rostou. Vidím to u toho nejstaršího, kterému je osm, že s ním mám, alespoň podle mě, hodně silný vztah. Je to zajímavý kluk a věřím, že z něj časem vyroste ještě zajímavější muž. A přála bych si, aby to tak bylo i u těch dalších vnoučátek,“ říká.
Od Rozálie, která je režisérkou, má dva kluky, od herečky a zpěvačky Bereniky Kohoutové dvě holčičky. „Ale to je něco, co si člověk musí jednoduše odpracovat,“ tvrdí Obermannová. „Objímat dítě, ovlivňovat ho, ale taky s ním mít různé pře a neskrývat před ním ani svoje slabosti. To všechno je důležité,“ dodává.
Herečka Berenika Kohoutová s maminkou – spisovatelkou Irenou Obermannovou v pořadu 7 pádů Honzy Dědka (20. května 2025)
Na otázku, kdo jí finančně vypomůže, když se dočasně vzdá svojí profese, odpovídá tajemně: „Živím se sama a nejenom psaním.“ Jedním ze zdrojů příjmů je pro ni podcast Co posraly naše matky a my taky poserem, který točí s Berenikou. Na křtu Tesařovy knihy dokonce měla svetřík, ve kterém v jednom z předchozích dílů vystupovala. Výběr outfitů je pro obě stejně důležitý jako to, o čem budou na kameru hovořit.
„Konfliktní témata nám už došla, protože my jich zase tolik nemáme,“ říká Obermannová a potvrzuje tak, že navzdory ostrým slovům, které občas v podcastu padnou, jsou s dcerou víceméně názorově sladěné. „Tak jsme přemýšlely, co s tím a dospěly k myšlence, že pro naše sledovatele může být zajímavý i jenom pohled matky a dcery na jednu a tutéž věc. Protože i když je třeba shodný, tak tím, že jsem představitelkou jiné generace než Berenika, vždycky bude můj názor trošku jiný,“ vysvětluje Obermannová.
Berenika Kohoutová a Štěpán Benoni v představení Amatéři
Mimo jiné i díky její obětavé pomoci mohla vzniknout inscenace Amatéři v pražském Divadle Studio DVA, která se při své premiéře setkala s bouřlivými ovacemi. Berenika v ní hraje menší roli, ale při jejím vzniku potřebovala obstarat mladší dceru.
„Zkoušeli to měsíc a půl a já po celou dobu hlídala nejen Lojzičku, ale a potom už i starší Lolu, protože byla nemocná a nemohla chodit do školky. To byla opravdu katastrofická situace, protože Lojzičku jsem Berenice vozila do divadla na kojení. Petr Zelenka mi několikrát říkal: ´Ty nám zachraňuješ představení a děkoval mi, což bylo až dojemné,´“ vypráví Obermannová.
Měly jsme hezký vztah, teď se nenávidíme, říkají Kohoutová a Obermannová |
Vynikající inscenace
Navzdory tomu, že s herci komunikuje díky své profesi běžně, mívá problém navštěvovat je v zákulisí. Tentokrát to udělala až po domluvě kamarádky. „Říkala mi: ‚Prosím tě, jdi tam, vždyť musíš Berenice říct, jak se ti to líbilo.‘ Ale příjemné mi to není. Jsem v tomhle směru ostýchavá. Radši vždycky počkám, až vyleze ven,“ popisuje Obermannová. A jedním dechem dodává, že žádnou trému před premiérou s ní dcera nesdílela. „Ona mě do takových věcí vůbec nevtahuje,“ říká.
Jen pár dní po premiéře narazila na autora hry a zároveň režiséra inscenace Petra Zelenku na chalupě v Kytlici. Znají se od narození, Irena ho dokonce vozívala jako malého v kočárku. „Rodiče Petra Zelenky byli shodou náhod sousedy s těmi mými. Ob jednu chalupu. Naši byli redaktoři, intelektuálové a Zelenkovi známí scénáristé,“ říká.
Jejich talent zdědil i syn. „Jsme k sobě s Petrem velmi otevření, říkáme si, co se nám navzájem na naší práci líbí i nelíbí. A já mu už bezprostředně po premiéře řekla, že tuhle jeho inscenaci považuji za vynikající. Přijde mi rafinovaně normální. O jedné rodinné sešlosti, kde sice nikomu nejde o život, ale... Opravdu hodně dobrý text a herci fenomenální. Byl to herecký a slovní koncert,“ potvrzuje svými slovy názory řady dalších diváků.
