S Innou Puhajkovou se setkáváme v centru Prahy na uvedení nové kolekce šperků, které navrhovala mimo jiné i herečka Hana Vagnerová. Jaký máte vy sama vztah k šperkům? Máte doma velkou šperkovnici?
Přiznám se, že ani ne. Hodně jsem je vyselektovala, abych byla upřímná, protože čím jsem starší, tím víc mě baví kvalitnější šperky. Už vlastně nemám moc chuť nosit bižuterii, jako tomu bylo dříve. Mám ráda, když je to přehlednější. A stejně si vždycky oblíbím jedny nebo dvoje náušnice, které střídám. Jsem v tomto směru minimalistka. Nejsem člověk, který by měl rád extravagantní a výrazné šperky, takže si vystačím s pár kousky.
Je pravda, že když je člověk v životě spokojený a je tam láska, všechny materiální věci jdou najednou na druhou kolej? A je vám úplně jedno, že třeba večeříte pizzu z krabice?
Se street foodem nemám problém. Ráda se ale najím i v luxusní restauraci. A podobně to mám i se spaním – nemám problém stanovat, kempovat, a zároveň si užívám i pobyt v pětihvězdičkovém hotelu.
Jaké to bylo v období, kdy vám v životě chyběla nějaká radost?
Měla jsem v minulosti takové období a hodně jsem tehdy inklinovala k online nákupům oblečení. Neustále jsem si impulsivně něco objednávala. Myslím, že jsem si tím opravdu kompenzovala nějakou chybějící radost v životě. Jakmile jsem pak začala více cestovat, už jsem tuto potřebu neměla, protože radost mi přinášelo cestování. To je asi něco, co zažil v určité fázi života každý, ať už žena nebo muž.
Jaký největší extrém týkající se cestování máte na kontě? Na jakém nejhorším místě jste například spala?
Mám jen samé dobré zkušenosti. Naštěstí opravdu nemám žádné špatné zážitky. Loni jsem byla na Sokotře, což je ostrov v Arabském moři, kde jsme celý týden spali pouze ve stanu. Spaní ale byla spíše ta pozitivní zkušenost. Horší to trochu bylo se sociálním zařízením. Nebyla tam sprcha, pouze hadice s vodou, takže člověk musel být trochu odolnější. Bylo to náročnější, než kempy, na které jsme zvyklí v Česku. Na jednom místě dokonce nebyla ani hadice, takže jsme se museli mýt v sladké vodě v potůčku, abychom ze sebe smyli slanou vodu z moře. A na záchod jsme chodili za keře.
To by do vás asi možná mnozí diváci, kteří vás znají pouze z televizních obrazovek v mini šatech a na podpatcích, nikdy neřekli. To je pak překvapení!
Určitě. Práce je určitá role, ale v soukromí jsem velká dobrodružka. Primárně chodím také nenalíčená. Myslím, že ti, kdo mě sledují na sociálních sítích, a viděli mé cesty, například do Thajska, kde jsem chodila i v džungli bosa, už poznali moji dobrodružnou stránku.
Vážím si jí víc než předchozí muži, říká Adam Janota o Inně Puhajkové |
Váš přítel Adam Janota o vás v rozhovoru pro iDNES.cz velmi hezky mluvil. Myslím, že v titulku bylo, že ze všech vašich lásek se on k vám chová podle jeho názoru nejlépe. Jak to hodnotíte vy?
Nebyla jsem u toho rozhovoru, když ho dělal. (úsměv) Ale musím říct, že je rozhodně, se vší úctou k mým bývalým partnerům, on ten nejpozornější ze všech. Nejvíce mi naslouchá a v domácnosti nemá problém s čímkoli pomoci. Je pro mě také velkou podporou, co se týká pracovních akcí a když může, tak jezdí se mnou. Je to parťák s velkým P.
Váš přítel je zpěvák. Hraje v tom roli i jeho umělecká duše?
Myslím, že trochu ano. Pravidelně od něj dostávám květiny, takže určitě má romantickou duši.
Žijete si na obláčku, nebo vás tato životní fáze už definitivně opustila?
Jsem částečně snílek, ale zároveň, po různých životních zkušenostech, a taky když už mi není patnáct ani dvacet, jsem v mnoha věcech optimistka, ale zároveň i realista.
