Co vás přivedlo do New Yorku? Z vašich sociálních sítí je zřejmé, že jste si nedávný pobyt tam skvěle užil.
Ano, užil. New York je nesmírně inspirativní město. Při žádné z jeho návštěv nevynechám prohlídku Muzeum moderního umění MoMA či některé z malých soukromých galerií. Velkým hudebním zážitkem pro mě byla Bohéma v Metropolitní opeře, koncert Avishaie Cohena ve vyhlášeném jazzovém klubu Blue Note nebo vystoupení Jana Smigmatora v prestižní Carnegie Hall.
Navštívil jsem tam i několik úchvatných muzikálů, které bych v takové výpravě v Čechách asi nikdy nemohl vidět, protože zahraniční rozpočty na produkci jsou s těmi českými bohužel nesrovnatelné. A v neposlední řadě se mi splnil sen zhlédnout talkshow mého oblíbeného moderátora Jimmyho Fallona.
Vaše cestovatelská vášeň je známá, v lednu jste pro změnu navštívil Bali.
Po loňské návštěvě Gruzie, kde jsme strávili většinu času v horách, jsme chtěli s přítelkyní okusit něco zcela jiného a vydali se proto na Bali, kde můžete jak meditovat tak nabudit tělo adrenalinem. Třeba jako já při prvních pokusech na surfu. Není divu, že už tam dnes údajně žije několik set Čechů. Některé z nich jsme potkali a dostali od nich řadu skvělých tipů na tamní restaurace.
Takhle jsme natrefili i na Helenu Houdovou, která nás pozvala k sobě domů na durian. Což je ovoce, které připomíná ostnatý míč na ragby, příšerně zapáchá a jak nám Helena řekla, první setkání s tímto asijským plodem je určující. Buď si jej na první ochutnání zamilujete nebo ho budete po celý život nenávidět. Takže Helena nás provedla tímto durianovým, a podotýkám pouze tímto, iniciačním obřadem. (smích)
Dalo by se říct, že si mapujete destinace pro případné natáčení vašeho pořadu 7 pádů Honzy Dědka v zahraničí?
To ne. Na dovolené si jezdím odpočinout a načerpat novou energii. Ale sbírám tam samozřejmě nové zážitky a místy i inspiraci, které někdy možná zužitkuji v pořadu.
Během své novinářské kariéry jste potkal mnoho hvězd světových jmen, snažíte se do červené sedačky zvát i je?
Párkrát už se zadařilo. Třeba když přijal pozvání do 7 pádů Ian Anderson z Jethro Tull. Což pro mě byla velká pocta, protože mám jejich hudbu moc rád. Samozřejmě bych si rád pozval i další osobnosti, se kterými jsem dříve dělal rozhovor, ale k tomu dnes není moc příležitostí. Světové hvězdy dnes obecně poskytují méně rozhovorů, než tomu bylo dříve, protože mnohé z nich jsou schopné si zajistit stejné, nezřídka i vlivnější, PR samy na svých sociálních sítích.
Takže k vaší zálibě ve hře na flétnu vás zřejmě přivedl sám Ian Anderson.
Ano, byl mi první inspirací, protože jsem ho objevil v době, kdy jsem poslouchal rockovou hudbu. K Jiřímu Stivínovi jsem se dostal později, až díky poslechu jazzu. A ano, na flétnu stále a rád hraji, i když času je na ni stále méně. Pokroky ale každopádně činím, dnes už má hra myši z domu nevyhání. Žádné už v něm nezbyly.
V závěru června se vydáte na letní tour po zámcích, kdy během měsíce zvládnete na patnáct představení. Jak se takový zápřah dá vůbec zvládnout?
Zeptejte se mě na konci léta. Ale dobře, já vám ten recept prozradím. Sestává ze tří ingrediencí - skvělých hostů (ty už máme), půl kila gumových medvídků na představení (ty jdeme příští týden nakoupit) a dobrého publika, v které doufáme a těšíme se na něj.
Startujeme už 26. června na zámku Hluboká, odkud se vydáme na dalších 14 krásných míst napříč republikou. Na některý ze zámků se vracíme – jako právě na Hlubokou, Sychrov, Kačinu nebo brněnský hrad Špilberk. Ale většinu naší letošní trasy tvoří zámky, na kterých jsme dosud s Pády nebyli – Kuks, Milotice, Krásný Dvůr, Třeboň, Duchcov, Nebílovy. O to víc se na letní štace těším. Diváci se naopak mohou těšit na taková hvězdná jména jako Lucie Benešová, Martin Dejdar, Josef Dvořák, Aleš Háma, Jiří Krampol, Patricie Pagáčová, Lída a Saša Rašilovovi, Marek Taclík, Lucie Vondráčková, Václav Vydra, Veronika Žilková a mnoho dalších.
Zvete na podobná představení spíš už své kamarády, u kterých víte, co od nich na pódiu čekat?
Vždycky jsem si zval, a dodnes zvu, zajímavé hosty, z nichž se však postupem času v některých případech už kamarádi stali.
Jak doplňujete svou stále nevysychající studnici vtipných otázek? Napadají vás i během běžného denního provozu? Zaznamenáváte si je někam?
Čerpám z webových stránek vtipneotazky.cz. (smích)
Napadlo vás někdy pozvat si do svého pořadu vlastní rodinu, příbuzné?
Ne.
Jak je na tom aktuálně vaše sbírka hudebních nosičů? Vinyly možná zažívají znovuzrození, ale co cédéčka?
Jsem teď převážně uživatelem hudby v digitální podobě, zejména díky Spotify. Ale když už se rozhodnu nějaký hudební nosič koupit, tak to v poslední době bývá starý, dobrý, poctivý vinyl, na kterém jsem vyrůstal.
Když jsem byl v New Yorku, zašel jsem se podívat do Jones Street ve West Village, kde byl pořízen obal alba The Freewheelin’ Bob Dylan a strašně mě potěšilo, že přesně v místě, kde tehdy musel stát autor snímku fotograf Don Hunstein, je dnes krásná prodejna s vinyly, jejíž majitel je velkým milovníkem hudby. Když zjistil, proč jsem do téhle ulice zavítal, popsal mi přesně, kdy a jak ten ikonický obal vznikl, vše navíc ilustroval výstřižky z novin a archivními fotografiemi. Byl to zážitek a já si tam hned koupil dvě desky.
Čelil jste někdy v životě pocitům vyhoření? Pokud ano, jak jste s tou situací naložil?
Zatím naštěstí ne. Snažím se tomu předcházet a i když je to někdy obtížné, pracovní vytížení se snažím vyrovnávat aspoň chvílemi odpočinku.
Jak zní vaše životní krédo?
Aspoň jsem to zkusil.
22. června 2022 |
