Když jsem se rozhodl, že budu herec, maminka zůstala v klidu. Byla totiž přesvědčená, že se svou dezorganizovaností nestihnu podat na DAMU přihlášku. Ale to se přepočítala. Stihl jsem to úplně na poslední chvíli!“ líčí s úsměvem Marek Adamczyk.
Máte zajímavé příjmení, situovala bych ho někam do Slezska. Pletu se hodně?
Musela byste ještě kousek za hranice. Dědeček byl totiž Polák. Za války se dostal až k nám, když v Německu během totálního nasazení poznal babičku. Já už mám ale jen to polské příjmení, jinak jsem Čech z Čech.
