Domluvili jsme se na vánoční rozhovor, ale já jsem si až posléze uvědomila, že vy tyto svátky asi nemáte moc rád. Vaše vzpomínky na ně jsou poznamenány tím, že vás v dospívání opustila matka. Můžeme si tedy vůbec povídat o Vánocích?
Samozřejmě můžeme.
Od chvíle, kdy ve vašem životě došlo k oněm nehezkým událostem, uplynulo už dost vody. Našel jste si za tu dobu k Vánocům cestu?
Vánoce jsou krásný svátek, to určitě ano. Ale jak jste řekla, já je mám spojené s tím, že jsme zůstali s tátou sami, a navíc jsme v té době byli opravdu chudí. Pro mě byl největší zážitek, když jsem našetřil a mohl tatínkovi koupit gramofonovou desku skupiny Modus, kterou měl moc rád. Ale jinak mě Vánoce, abych tak řekl, moc nebaví. Je to dané i dobou, ve které žijeme, kdy už se v říjnu v obchodech a nákupních centrech objevuje vánoční výzdoba a nastává šílenství. A to mě vlastně od té pravé vánoční atmosféry spíše odrazuje.
Čerhobog je docela zloun... Co já taky můžu hrát jiného než policisty nebo hajzly? A živí se tím, když se lidi hádají. Ve sporech se úplně vyžívá. Takže v našem světě by mu bylo dobře.
