Není obvyklé, že se z bývalé a současné manželky stanou kamarádky...
U nás ale nebyl důvod, aby tomu bylo jinak. Nebyla jsem příčinou rozchodu Věry a Ivoše, my se dali dohromady až po jejich rozchodu. Jejich syn Adam byl v kontaktu s oběma rodiči, tím pádem i se mnou, se svou macechou. Vždycky jsme se měli rádi, dobře vycházíme i s jeho ženou a dcerou Johankou.
Tušili jste, že to s Věřiným zdravotním stavem není dobré?
Nejen tušili, věděli jsme to a věděla to i ona. Měla problémy s plícemi, s dýcháním a do toho kouřila. Hodně kouřila. Ale nedala si říct, měla vždycky svoji hlavu a nenechala si do ničeho mluvit. Je zcela nesmyslné tvrzení, které se objevilo v bulvárním tisku, že ji její syn Adam přetěžoval. Věra by nic nedělala proti své vůli. Byla upřímná, přímá a hlavně svá. Svobodná a svéprávná ve svých rozhodnutích. Dobře si pamatuji, jak zrušila koncerty, protože se objednala na operaci očí. Svůj život si ovlivňovala sama a Adam by byl tím posledním, kdo by jí chtěl nějak škodit.
Velikonoce, které právě slavíme, jsou také spojené s umíráním, ale na druhé straně s novou nadějí. Co pěkného máte v plánu?
Radost mi udělalo dvoucédéčko, které s dvaačtyřiceti mými písničkami vydal Supraphon. Prý se i dobře prodává a to mě těší. A doufám, že těch dobrých věcí přijde víc, smutných bylo dost.
A jak slavíte Velikonoce u vás doma?
Asi jako většina lidí u nás, trochu tradiční výzdoby, trochu tradičního jídla...
(Ivo Pavlík svou ženu rychle přerušil: „Jediný zvyk, který opravdu dodržuji, že hned ráno vyšlehám svou ženu pomlázkou a pak ji ještě poliji studenou vodou. Proč myslíte, že vypadá pořád tak dobře? Samozřejmě je to zásluha těchto mých rituálů.“)