Jste jednou z kmoter kalendáře Muž roku. Když vidíte pohledného muže, ráda si ho prohlédnete?
Samozřejmě! Moje oko zajásá. Jsem zdravá žena a na mladé krásné kluky se krásně kouká.
Říkáte mladé krásné kluky, ale sama jste také mladá. Jak se cítíte ve svém věku? Dnešní společnost je v tomto ohledu docela nekompromisní...
Já jsem mladá. Akorát už delší dobu. Momentálně se cítím ve svém těle nejlépe, jak bych mohla. Vím, že ve dvaačtyřiceti už nejsem žádná mladá holka, ale je to vážně o tom mladistvém duchu, který ve mně je. Já nejspíš asi nikdy nedospěji.
Nešly nepostřehnout reakce lidí na Facebooku na to, že „Hanka Mašlíková přišla o sociální síť, přišla o obživu.“ Uvedete na pravou míru, co se stalo?
Meta mi smazala po třinácti letech účet na Instagramu. Vážně jsem o to přišla. Sice ještě stále bojujeme, už přes měsíc, ale myslím si už, že ty šance jsou menší a menší. Založila jsem proto nový profil, který krásně funguje, akorát je tedy mnohem ztřeštěnější než ten původní. Snažíme se tam lidi bavit, aby to bylo takové uvolňující. Ale postupně začneme dávat zpátky i ten můj obsah, aby se mnou lidé mohli prožívat dny a různé aktivity a abych je mohl inspirovat a motivovat tak, jak to bylo doposud.
A to smazání účtu bylo opravdu zapříčiněno vaším nekorektním humorem?
Ano. Poslední, co mi setnulo hlavu, byl sarkastický vtip, který jsem často používala. „Každá manželka by svého manžela měla jednou v týdnu znásilnit, aby se bál ostatních žen.“ V Americe to tak úplně vtipně nevzali, odvolávali jsme se a vysvětlovali jsme, že je to vtip a humor. Moc je to nezajímalo. Ale já už jsem tam asi měla nějaký strikes z minulosti (strike – výstraha, pozn.red.), což jsem nevěděla. Poučilo mě to, padla jsem hubou dolů a teď se znova zvedáme. Jak říkám, co mě nezabije, to mě posílí. Vrátím se silnější a zkušenější. Jsou mnohem horší věci, než tohle.
Nenechte chudáčky, aby vám způsobovali komplexy, vyzývá ženy Hana Mašlíková |
Vzpomněla jste si na to konto na časy s Petrem Říbalem na televizní obrazovce? Ten byl také kvůli nekorektnímu vtipkaření odejit.
Jasně. Já na Petra strašně ráda vzpomínám. Snídaně s Novou pro mě byla srdcovou záležitostí, vzpomenu si často. A ano, Petr byl odejit. My jsme to odnesli oba. Stále jsme vtipkovali. Za ty vtipy, jak vidíte, dost často platím tu nejvyšší cenu. Ale co už, to se stává. Jsem nepoučitelná.
Muži u vás možná neobdivují jen vzezření. Je pro ně atraktivní i tento váš specifický humor?
Já popravdě úplně nevím, jestli je pro chlapa atraktivní, že ženská, která by měla být za dámu, je takovéhle ztřeštěné trdlo. To si úplně nejsem jistá. Budu muset k sobě najít stejně šíleného člověka.
Zase je to možná lepší, než kdybyste byla věčnou holčičkou, nebo upjatou paní.
To je pravda. Já se snažím být taková free máma. Sice jsem přísná a Andreáska tak vedu, ale zároveň jsem jeho kamarádka. V životě mám hlavu pořád asi zaseklou někde v těch svých pětadvaceti letech. Mám ráda humor a ráda se bavím. Ráda jsem ztřeštěná, to jsem prostě já.
Budu tipovat, že synovi nebudete odpírat v adventním čase čokoládový kalendář. Ale co se týká jiných nezdravých věcí s lákavými obaly, jak to doma máte?
Pokud to člověk nejí denně a každý den několikrát, tak si myslím, že si může kdokoliv cokoliv občas dopřát. Důležité je se nepřejídat a nejíst takhle od rána do večera. Ale aby si člověk nemohl dát kapra, bramborový salát, cukroví... Ať si každý dá! Vánoce jsou jednou za rok. Ale samozřejmě se takto nemůže jíst 365 dní v roce.
Když vás za volantem stresuje doprava, sáhnete možná občas do loketní opěrky. Co tam u vás najdeme?
(smích) Hořkou čokoládu, tu tam najdete vždycky. Také miluju čokoládovou bonboniéru s třešněmi, ale mám trošku strach to zrovna v autě jíst, protože je tam trochu alkoholu. S mým štěstím by mě zabásli. Já jsem fakt hrozný smolař. Ale hořkou čokoládu miluju. Dám si dvě tři kostičky a úplně mi to stačí.
Dovedla byste poradit ženám, které chtějí být stejně fit jako vy? Z kolika procent je to u vás cvičení a z kolika strava?
Strava je u mě nulová, protože jím celý rok jako prase (smích). Opravdu se nehlídám. Hýbu se a cvičím čtyřikrát v týdnu, ale naštěstí mám asi i nějaký dar z vrchu. Nemusím si hlídat stravu a jsem za to nesmírně vděčná, protože jídlo miluju.