Osud není náhoda ani nehoda, ale výsledek nevypočitatelných souvislostí. Hana Maciuchová si dobře uvědomovala, že se životem se nedá bojovat, lze s ním pouze splynout a všechny rány přijímat s pokorou a vírou, že časem bude zase lépe.
Když se v pětatřiceti letech probudila po operaci z narkózy, lékaři jí sdělili zdrcující zprávu.


















