PRVNÍ FILMOVÉ VARY
Jana: S kterým myslíte? Ale pokud myslíte toho posledního, tak to už je patnáct let.
Pavel: Už jsem tak starý, že si to ani nepamatuju. Ale myslím, že sem jezdíme takových patnáct let.
PRVNÍ FILM VE VARECH
Jana: To byl určitě některý z Kachyňových filmů.
Pavel: To už je tak dlouho, že se mi žádný film nevybavuje.
CHVÍLE, KDY TO VŘELO
Jana: Myslím si, že to ve mně nejvíc vřelo, když jsem byla v Becher's baru a protancovala noc. Těm mladším dámám jsem tehdy ukázala, že ty starší to taky ještě umí.
Pavel: Třeba letos, když jsem viděl film Pěna dní.
FAUX PAS
Jana: Bylo, a jedno velké. To bylo s Evou Holubovou, když jsem jí řekla, že hrála moc pěkně, ale že mám hezčí nohy. To mě pak hodně mrzelo. Vyznělo to hloupě. Evu mám ráda a tenkrát to vyznělo tak nějak nešťastně.
Pavel: Možná nějaké bylo, ale nevzpomínám si. Možná právě proto žádné nebylo.
NEZAPOMENUTELNÝ VEČÍREK
Jana: Těch bylo hodně. Jsou to vždycky ty večírky, kdy je legrace, kdy si to užíváte s kamarády a dobře se bavíte. A nemusí to být jen to pití.
Pavel: Vždycky, když moje žena měla narozeniny. Má je vždycky v době filmového festivalu.
NEJ STAR VE VARECH
Jana: Michael Douglas a pak Morgan Freeman, toho mám moc ráda.
Pavel: Asi Freeman.
NEJDĚSIVĚJŠÍ ÚČET
Jana: To nevím, to platí můj manžel.
Pavel: Chcete výši?
CO BYCH JAKO ŠÉF FESTIVALU UDĚLAL/A JINAK
Jana: Já bych dala větší prostor hercům, protože si myslím, že je festival víc o sponzorech než o hercích, a to je Jirka Bartoška můj spolužák.
Pavel: Mně to přijde ok.
