„Bylo to skvělé natáčení, perfektní tým. Ale já se těšil, když jsem do téhle role šel, že si zaběhám. Jenomže jako trenér jsem pouze stál u postranní čáry a na všechny křičel, aby přidali,“ usmívá se Filip Březina.
Fyzické dispozice by pro tuto postavu rozhodně měl. Pravidelně běhá, zúčastňuje se maratónů, ale tvůrci hlavní roli svěřili Petru Uhlíkovi, který už diváky ohromil jako sériový vrah a kanibal Ladislav Hojer v minisérii Metoda Markovič.
„Dělali jsme na tuto postavu několikakolový casting, hledali jsme někoho, kdo v sobě bude mít mužskost i ženskost, zranitelnost i sílu,“ říká kreativní producentka Klára Follová. „A rozhodly kamerové zkoušky. Uhlík ji dostal, protože je neuvěřitelný chameleón.“
Nejen, že musel být přesvědčivý v ženském outfitu, ale také jako atletka, která vyhrává jeden závod za druhým. „Musím říct, že běhal naprosto perfektně. Fakt jsem koukal, jak se to byl schopný naučit,“ uznale pokyvuje hlavou Březina.
Je za tím půlroční příprava. „Pro mě to byla asi nejdůležitější část této role a úplně mě vyhodila z mého normálního nastavení,“ říká Petr Uhlík. Trénoval ho Jan Pernica, který už připravoval Václava Neužila na postavu Zátopka ve stejnojmenném filmu Davida Ondříčka.
„Scházeli jsme se na strahovském stadionu a trénovali opravdu důkladně. Každý týden jsme měli lekci a já do toho běhal ještě po našich kopcích,“ vzpomíná Uhlík, který se s manželkou odstěhoval do Sudet.
„Takže to pro mě byla komplexní životní změna. Skončil jsem i s alkoholem, tři čtvrtě roku jsem nepil a dokonce ani nekouřil. Přišlo by mi zvláštní, aby Zdeněk jako sportovec (v té době ještě Zdeňka, pozn. red.) kouřil. Naštěstí jsem objevil nikotinové sáčky, které se vkládají pod rty, a ty jediné jsem v době natáčení používal,“ prozrazuje, jak moc se chtěl životním stylem své postavě přiblížit. „Bylo pro mě zvláštní být v režimu sportovce, ale opravdu jsem tak žil.“
Zdena Koubková se narodila jako intersexuál. Závodila v ženské kategorii, ale nakonec dala přednost svému mužskému já, přejmenovala se na Zdeňka Koubka a opustila vrcholový sport.
Uhlík musel nejen naběhat spousty kilometrů, aby se si osvojil správnou techniku, ale také nosit kostýmy, odpovídající dané době. O ty se postarala čerstvá držitelka Českého lva, kostýmní výtvarnice Michaela Horáčková Hořejší.
„Originální tretry z té doby jsou tvrdé a mají směrem k zemi hřebíky. Když si je obujete, je to úplně jiný druh běhání,“ vypráví Uhlík. „Chtěl jsem nějakou radu po Vaškovi Neužilovi, protože Zátopek běhal ve stejné době jako Koubková, a ten mi řekl, že musím v těch reálných hereckých botách i trénovat, že současné tenisky nejsou to pravé. A ten rozdíl je obrovský. Člověk v tom dlouho nevydrží, přitom je potřeba být v tom každý den. Ta noha se postupně upravuje a časem vydrží víc. Ale začíná to šílenými krvavými mozoly. Pak se to srovná,“ šokuje.
I on vynesl na slavnostní předávání Českého lva oblek, který už měl předtím na sobě. Moderoval v něm Ceny Czech Grand Design. „Mám hrozně rád Honzu Černého (módní návrhář, autor olympijské kolekce z rocku 2024, pozn. red.) a na tom designovém večeru jsem měl i prsten, který jsem si od něj koupil už před sedmi lety. Je to zatočený ‚hřebík‘ z nerezové oceli a na něm je vyryto Future is Disappeared, jako reakce na globální oteplování,“ vypráví.
Večer si užil, potkal se s kolegy a kamarády. „Ale zároveň je pro mě čím dál důležitější tento svět opouštět, proto jsme se s manželkou odstěhovali na sever Čech. Tohle umělecké prostředí je super, ale hrozně náročné, tak jsem rád, když můžu být co nejvíc o samotě nebo se svými sousedy u nás na vesnici,“ uzavírá Uhlík.




















