„Žádná televize na světě není úplně nezávislá, není nepolitická. To neexistuje. I v Nově shora přicházely nějaké připomínky, příkazy. Paní Marty (Železné – pozn. red.) nebo Vovky (generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného – pozn. red.). Ale to šlo překousnout. Pořád si říkáte, až sem to vydržím, až sem to chápu. A pak přijde ta poslední kapička, která ten hrnec přeleje,“ začala před čtyřmi lety Eva Jurinová své vyprávění o „šprajcu“ a pohrůžce okamžitou výpovědí.
Ve vzpomínkách se vrátila do listopadu 1997, kdy jeden z reportérů připravil reportáž o údajné utajené švýcarské vile tehdejšího předsedy vlády Václava Klause.
„Koukáme na ten kopr (kontrolní projekce reportáže před vysíláním – pozn. red.) a říkáme: Honzo (Jan Vávra byl tehdejším šéfredaktorem zpravodajství Novy – pozn. red.), to je špatně. To je všechno na vodě. To vůbec není vyfutrovaný. Nehrajme to, prosím tě. To nás položí, to nebude dobře. Bylo před volbami. A Honza – ne, to musíme, to není můj příběh, to máme přikázaný, hrajeme to,“ vyprávěla Jurinová.
Klaus: S Novou mám svědomí čisté |
Šéfredaktorovi prý poté oznámila, že úvodní studio k reportáži číst nebude. Odmítla o tom diskutovat.
„Jestli dovolíš, Honzo, podávám výpověď a odcházím. Zbyněk (Merunka, druhý moderátor – pozn. red.) to třeba odhlásí sám. Zbyněk se na mě podíval a říkal: No, Evo, ale to ne. Já to taky nebudu číst. Mám stejný názor. Honza měl slzy v očích a říkal: To jste mi zasadili smrtelnou ránu, prosím vás na kolenou, neodcházejte. Všechno se zhroutí, Vovka se podělá. Prosím vás, udělejte to pro mě jako poslední věc,“ popisovala emotivní moment.
S kolegou Merunkou nakonec šli do maskérny a hodili si korunou o to, kdo reportáž v televizi uvede. „Padlo to na chudáka Zbyňka. Taky mu to pak vyčetli. Jezdili jsme po různých besedách a říkali mu: Vy nemáte rád Klause?“
Zbyněk Merunka a Eva Jurinová na archivní fotografii
„Druhý den ráno jsem Klause na Nově potkala. Velmi mě přivítal. Říkám: Aha, bude se válčit. A on: Já myslím, že ne, už jsme se dohodli. Pak jsme se dozvěděli, že se domluvili na mimosoudním vyrovnání, že mu Vovka částečně zaplatí a že mu vyhraje volby. To je přesně to, co Železný chtěl. Byl vynikající, jedinečný stratég. Obrovský manipulátor. Můžu k němu mít bezpočet výhrad, ale obdivuji ho za to, jak v tom umí balancovat. I když nehraje vždy čestně,“ prohlásila Jurinová.
Klaus tehdy po odvysílání reportáže pohrozil Nově žalobou o sto milionů korun. Televize se premiérovi i jeho manželce později za nepravdivou zprávu veřejně omluvila.
„Železnému vůbec nezáleželo na tom, jakou bude mít ta reportáž zpravodajskou úroveň. On potřeboval vybudit tlak, aby se k němu Klaus dostal. Potřeboval ho potkat, aby mu to nabídl. To je chytrý, ne? Železný měl perfektní zásobu informací na každého, protože se chtěl stát prezidentem republiky. Byl by hloupý, kdyby ke své moci nepoužíval televizi. Proto se obklopil samými mladými lidmi, kteří byli rádi, že jsou v televizi, a skákali, jak on pískal,“ dodala Jurinová.
Odejít z televize je jen otázkou jakési vnitřní kázně. Není nic trapnějšího než se stát závislý na svém vlastním obraze. Pozná se to. Jsem Střelec a nemám ve zvyku dělat něco za každou cenu. Ať je to cokoliv. Potřebuji volnost, klid a pohodu, šanci rozhodnout si sama. Nepatřím mezi ty, kteří zarytě tvrdí, že televize je droga. Důvod, proč jsem odešla, byl třeba pro mě mnohem důležitější než televizní popularita.
Eva Jurinová
Do Novy nastupovala zhruba měsíc po jejím rozjezdu, v březnu 1994. Zpočátku moderovala s Martinem Severou a Zbyňkem Merunkou. Později tvořila dvojici s druhým jmenovaným, s nímž se i spřátelila.
Eva „Juri“, jak se jí také říkalo, vyhrávala v devadesátých letech opakovaně anketu o nejoblíbenější ženu TV Nova. V létě 1999, když se Železný rozešel ve zlém s americkými investory, s ním odmítla dál spolupracovat a u zrodu „nové“ Novy na Barrandově tak už nebyla.
„Mám víc času na domácnost. Dozařídila jsem chalupu a začala žít normálním vesnickým životem. Vždycky jsem se usmívala těm, kdo našli smysl života v pečování o zahrádku. Dnes dělám to samé a moc si to užívám. Když se potkám s lidmi z okolí, nepovídáme si o televizi a politice, ale kde se dá dostat jaký stromek nebo jak komu rostou ředkvičky. Je to balzám na duši,“ tvrdila.
50 let metra v Praze
Sledovat další díly na iDNES.tv„Znám vás, hlásíte stanice!“
Na svět médií nezanevřela. Vyučovala žurnalistiku a moderování na dvou vyšších odborných školách a zhruba deset let dělala mluvčí v motolské nemocnici. S ředitelem Miloslavem Ludvíkem se však začátkem roku 2011 rozešla ve zlém. Vyhazov následoval poté, co veřejně prohlásila, že jako manažer selhal, když odjel v době vyhrocené situace v českém zdravotnictví na safari v Africe.
Krátce poté se ve svých 57 letech vrátila na obrazovku jako moderátorka pražské televize Metropol. Původně přitom novinářkou být nechtěla. Jako dítě toužila dělat průvodčí v tramvaji. Pak zvažovala profesi oční lékařky, ale vadil jí pohled na krev.
Šéf Motola zapomněl na slušné vychování, říká odvolaná Jurinová |
„Nakonec zvítězila novinařina. Asi za tím stojí moje zvědavost. Měla jsem vždy touhu události, které jsem zažila, rozebírat dopodrobna. Vidím vodu ve sklenici a ptám se: kdo tu sklenici vyráběl, kdo ji bude po mně umývat, jestli smyje i rtěnku, která na ní ode mě zůstala. Přemýšlím nad myšlenkami lidí, jak k tomu došel, proč ho to napadlo, proč to říká, jak to říká, kdo o tom rozhoduje? Možná i z toho vznikla potřeba být u jádra informací,“ vysvětlovala.
Čtyřicet let je její hlas spojen také s trasou metra na lince B, pro kterou namluvila názvy stanic. „Přihlásila jsem se do konkurzu a vyhrála ho. Tehdy to byl velký šlágr, novináři se mnou dělali rozhovory i do Prague Postu a dokonce mě jedna rakouská poslankyně pozvala do parlamentu. A úsměvný byl případ, kdy jedna paní u pokladny říkala, že mě odněkud zná. V té době jsem již byla na Nově, tak mi bylo jasné, odkud asi vítr vane. Ale ona řekla: Z metra, hlásíte stanice!“
Televizní moderátorka Eva Jurinová při rozhovoru pro OnaDnes.cz
Svou „lásku na první pohled“ potkala (až) v 35 letech. „Já jsem si užívala a byla jsem rozhodnutá se nevdat, pokud to nebude Láska. V době, kdy jsem potkala svého muže, jsem žila s přítelem, ale brát jsem si ho nechtěla. Jsem docela konzervativní a přála jsem si mít manželství na celý život, ne na chvilku. Proto jsem se do ničeho nehrnula a říkala jsem si: chuďas nebo bohatec, dokud to nebude láska na první pohled, nejdu do toho! A ona přišla. Nikdy za to nebudu dost vděčná. Přestože nemáme děti, jsme perfektní pár a nikdy se nerozejdeme,“ říkala o svém muži Václavu Jurinovi. Mimochodem, ve středočeské Sadské, kde žili, dělala v letech 2014 až 2016 starostku.
„O čem sním? Třeba o tom zvládnout poslední třetinu života jako Meda Mládková. Chápete, že jí je už přes devadesát? Nebo Kamila Moučková, které už bylo osmdesát. Chci žít jejich model. Když o tom vážně přemýšlím, říkám si: Když bůh dá, můžu tu být ještě dvacet let. A tak si říkám: Hele, Juri, dělej všechno pro to, abys byla nezávislá, v pohodě, soběstačná a třeba ještě krásná stará dáma – to se vyplatí na sobě ještě pár let pracovat.“
Život jí nakonec dlouhé stáří nedopřál. Eva Jurinová zemřela 3. ledna 2021 po náročném boji s rakovinou. Bylo jí 67 let.
4. února 2019 |
