Vlasy máte stále kratší, necháte si je už tak? V kombinaci s vašimi kukadly si člověk nemůže nevzpomenout na vaši hollywoodskou kolegyni Winonu Ryder.
Děkuji, to je milé. Ale už nechávám vlasy růst. Dávám jim opět volnost. A také filmovým a televizním maskérům a maskérkám, kteří s polodlouhými vlasy přece jen zvládnou kouzlit lépe. Jednou si ale krátký sestřih opět dopřeji. Je to svoboda.
Máte ve světové kinematografii své vlastní oblíbence?
Na tuhle otázku se mi vždycky těžko odpovídá. Stejně jako v hudbě. Nejsem schopná vám říct jedno nebo pár jmen autorů a autorek, které dlouhodobě sleduji. Ale umím vyjmenovat jednotlivá díla, která mě hluboce zasáhla. Skladby, filmy, nebo třeba jen konkrétní scény z filmů. Po prvních dvou festivalových dnech však musím říct, že mě naprosto okouzlila letošní laureátka, herečka Vicky Krieps. Její herecký výkon ve filmu Love Me Tender je strhující. Celý film mě emočně naprosto rozsekal. Stejně tak mě nadchlo její působení na jevišti velkého sálu při zahájení i před filmem. Její neokázalost, upřímnost a přirozenost. To jsou pro mě atributy hvězdnosti.
Povídáme si spolu na filmovém festivalu v Karlových Varech. Jak na vás působí onen velkolepý svět večerních rób, večírků a červených koberců?
Vždy se tady najdou situace, kdy si připadám trochu nepatřičně, ty ale pak rázem vyváží příjemná setkání s kolegy a silné divácké zážitky. Na druhou stranu mě to ten jeden týden v roce fascinuje a když mám možnost se zúčastnit, asi by mě potom mrzelo, kdybych ji nevyužila. Pocházím z Uherského Hradiště, takže je mi spíš vlastní tamní atmosféra Letní filmové školy. Lesk Varů je vzácnost.
Dalo by se říct, že jste spíš introvert?
Ano. Nebo spíš přeučený introvert? To se teď tak módně říká. Uvědomila jsem si to relativně nedávno. Asi nepřekvapivě s příchodem dětí do života. Že se nemusím všem zavděčit, že mě nemusejí mít všichni rádi. Že kolem sebe opravdu potřebuji jen rodinu a nejbližší přátele, se kterými mě baví mlčet. Že se nemusím se sklenkou vína v ruce rozpovídávat s každým a o všem a za každou cenu. Smalltalky nejsou má oblíbená disciplína, ale už jsem se z nich naučila slušně mizet.
Herečka Eva Podzimková je dvojnásobnou maminkou. Narodila se jí dcera |
Do věhlasné lázeňské metropole jste přicestovala s kamarádkou, co všechno už jste stačily podniknout?
První den byl ve znamení slavnostního zahájení a příprav a shonu s ním spojených. Vynesla jsem naprosto dokonalý kalhotový overal od české návrhářky Barbory Rosa. A pak jsem hýřila večerem se svými přítelkyněmi z DAMU, herečkou Nikol Kouklovou a scenáristkou Lucií Kryzovou. Ne však tak dlouho, abychom ve druhý festivalový den nestihly hned tři filmy a tohle naše povídání a focení. A díky tomu krášlení zde v hotelu Pupp v salonku Amadeus, v Lormě a Líčírně. Večer nás čeká setkání s nejlepším kamarádem ze střední a v neděli zakončím návštěvu pracovní schůzkou. Pak rychle domů za dětmi.
V minulých letech jste festival navštěvovala s kočárkem, letos je to ale asi poprvé jinak.
Na festival jezdím už od roku 2014, kdy jsme tady uvedli film Andrey Sedláčkové s názvem Fair Play. Od té doby dostávám každoročně pozvání a velmi si jej vážím. Takže jsem za ta léta prošla všemi různými způsoby, jak strávit festival. Jednou na červeném koberci, pak zase s batohem, čekající na zemi před sálem na volná místa. Někdy v kocovině, dvakrát s kočárkem – to bez kocoviny samozřejmě. Ale také v protančených střevících i čistě striktně pracovně. Vary nejsou jenom pozlátko, jak to může vypadat na stránkách magazínů, ale taky oslava lásky k filmu. Té filmařské i divácké.
Dokázala byste říct, v čem vás dvojnásobné mateřství nejvíc změnilo? Jak hodně se liší období s jednou dcerou od toho se dvěma?
Díky holkám jsem poznala mateřskou lásku, což mě nesmírně obohatilo a vnitřně zpevnilo. Každý den jsem za ně vděčná. I tehdy, kdy mi tečou nervy a vztekám se. Nejvíc mě však dojímá ta jejich vzájemná láska a spojenectví. Za pár let se to vyvine ve spiklenectví a já se pak budu zase jenom vztekat.
Veleúspěšný seriál Schody k moci vás zavedl do světa politiky, která vám ale prý není lhostejná ani v soukromí. Jak vnímáte současnou situaci ve světě?
Já tady navážu na ty děti. A na filmy. Všem bych doporučila už zmiňovaný snímek Love Me Tender a pak také francouzský film Z lásky. V různých nuancích rozžívají to, co mě obecně na světě, politickém a společenském štve nejvíc. A to, že dospělí si ve všech oblastech vlastně berou děti jako rukojmí. Je jedno, jestli jde o rozhodování doma v obýváku, v parlamentu nebo na frontě. Ale to nejcennější a nejkřehčí, co na světě máme, jsme schopni kvůli dospělému egu zadupat do země.
Jak vypadá váš vlastní recept na to, nebrat si silné emotivní události příliš k srdci?
Pořád ho hledám. Pomáhají mi terapie, zaměření se na to, co mám ve svých rukou a můžu sama ovlivnit. A také si cíleně pro sebe pojmenovávám, čím konkrétně mě třeba kdo inspiruje.
Při postelových scénách je moje většinou jen hlava, říká Eva Podzimková |
Co podnikáte, když je vám nejhůř?
Ne vždy zvládnu to, o čem jsem mluvila, aplikovat na situaci včas a často se nechám semlít, třeba i zbytečně. Jak říkám, stále pracuji na tom, aby ze mě byl odolný rodič a dospělý. A říkám si, že aby si člověk života vážil a pořádně prožil radostné chvíle, musí se někdy ocitnout i úplně na dně. To je rovnováha. Wellbeing, tedy osobní pohoda, je fajn. Taky se ji nějak snažím zapracovat do našeho rodinného života. Ale člověk nemůže být pořád šťastný. Protože pak by už vlastně nepoznal, že šťastný je.
Čím momentálně nejvíc žijete?
Celý červen jsem strávila v přírodě mezi stany, kde jsem točila celovečerní film Dana Pánka se zatím pracovním názvem Letní lásky. Dotočili jsme právě v den zahájení karlovarského festivalu. V šest hodin ráno jsem ještě ležela v lese zahrabaná v listí. Bude to skvělý film a moc se těším, až ho divákům příští léto představíme. Vláďa Polívka hraje ústřední postavu, která se po letech vrací na tábor, na kterém vyrostl. Stejně tak moje Anežka. Každý však v jiné pozici a z jiného důvodu. Je to tak akorát nostalgický a romantický film plný léta, humoru a táborových radostí. Celé obsazení je naprosto fenomenální a plné hvězd. Těšte se!
