Ester, co přesně obnáší být kurátorkou projektu Terapie sdílením, co si pod tím máme představit?
Pro mě jsou ty zprávy taková mediální hmota, se kterou pracuju – jako bych z ní sochala. Jsem autorkou názvu i samotného projektu Terapie sdílením. Projekt vedu, formuju jeho směřování a vymýšlím nové způsoby, jak o tématu mluvit, aby to mělo smysl – a pokud možno i pozitivní dopad na společnost. I proto vznikly přednášky, které lidem přinášejí nejen teoretický vhled, ale poskytují praktické rady. Velkou zásluhu na tom má Honza Vojtko, kterého jsem v roce 2018 oslovila a který do projektu vnáší své odborné zkušenosti i jedinečný způsob, jak je předává dál. Terapie sdílením už má podobu knih, audioknih, podcastu, webseriálu, byl to i lounge (místo pro relax, salonek), přednášky či občasné happeningy (třeba Vylejt si kyblík, to je terapeutický happening, kde se všichni společně můžeme vyřvat, zanadávat). Chystáme i dětské představení a jiné události.
Držím jeden skvěle vymyšlený dietní program. První tři dny, tedy ta přípravná fáze, jsou trochu náročnější. Hlady sice netrpíte, ale tělo si zvyká. Pak vás ale odmění. Zmizí bolesti hlavy, pleť se zlepší, lépe se spí.
