Jste jednou ze sudiček knihy Kamily Zlatuškové s názvem Matka na kolejích, která pojednává o cestování s dětmi. Jaké máte vy osobně zkušenosti s železnicí?
To je krásná otázka. Děkuju za ní. Železnice mi umožnila prožít velmi romanticky mé první dva vztahy. Chodila jsem se dvěma Rakušáky po sobě. Asi tři roky v kuse jsem jezdila trasu Praha – Vídeň, jako je to v té písničce od Calina. Každý pátek z Nádraží Holešovice do Vídně a v neděli zpátky. To si člověk tak vzpomene, jak žil dvacet let zpátky, seděl často ve vlaku... Vlak je pro mě pořád jeden z dopravních prostředků, ze základních fotogenických kontextů pro přemítání si o životě. Většinou mi naskakují velmi romantické obrazy.
Hostem podcastu na iDNES je Emma Smetana.
Na křtu knihy jste zmínila, že jste se teď nedávno odněkud vraceli s jedenadvaceti zavazadly.
Ano, to je pravda. Byli jsme pět a půl měsíce na Bali. V našem případě je vedlejší efekt to, že se člověk vrací se dvěma kytarami, jednou basou a jedním kufrem plným nového merche pro naše fanoušky a fanynky, protože jsme si tam navrhli hezkou koženou těžkou kolekci. Těžkou myslím z pohledu váhy.
To se muselo pěkně prodražit.
Člověk platí v podstatě další letenky. To jsem si trošku nedopočítala, ale nevadí. Přivezli jsme kabelky, pásky a další „balijskej merch“. Mezitím jsme tam bohužel viděli v průběhu pěti a půl měsíců mnoho dalších krásných věcí, které jsme si chtěli do Prahy přivézt. Pak jsme si taky udělali dvanáctidenní výlet do Indie, kde je to samý krásný šperk a látka. To se nasčítá.
Nedávno se vysílal AZ-kvíz, kde jste se proti sobě postavili s Jordanem. Vaše odpověď týkající se slovenské ministryně kultury vzbudila velký poprask. Otázka zněla: „Jak se jmenuje slovenská ministryně kultury s iniciálami MŠ, která před svým vládním angažmá šířila dezinformace, homofobní názory a proruskou propagandu v televizi Slovan?“ Odpověděla jste: „Myslím, že je fantastické, že to dělá dál i ve funkci. A je to Martina Šimkovičová.“ Kdybyste nám to zpětně zhodnotila, co všechno to vyvolalo?
Vyvolalo to všechno, co jsem nečekala. Já jsem, upřímně řečeno, zapomněla, že tam tato otázka mezi mnoha jinými padla. V mé paměti je mnohem čerstvěji zapsané následné finále s raperem Rohonym, které je tak vtipné, že jsem to hrála s permanentním záchvatem smíchu. A vymazalo se celé semifinále s mým skvělým mužem. Opět narážíme na ego, ale on je v pohodě. Já úplně zapomněla, že tam otázka byla, notabene co jsem na to já řekla. Myslím, že díl vyšel den předtím, než jsme byli v Bratislavě, kde jsme měli dva koncerty, dva večery po sobě.
Plavková modelka jsem až po porodu dvou dětí, říká Emma Smetana k sexy klipu |
Viděla jste to pak kolovat na sítích?
Zjistila jsem, že to rezonuje, protože ukázku dal na Instagram „slovenský TMBK“ Zomri official, nějak tak se jmenuje ten jeho instagramový profil. Přiznám se, že jsem ho neznala. Tím se to na Slovensku stalo virálním. Myslím, že v dobrém. Potom se toho pochopitelně začali chytat jistí radní v České televizi, což není s podivem. A dezolátní scéna je v pohotovosti. To je v pořádku. Odpověď České televize mi připadala málo sebevědomá (podle Rady ČT neměla otázka padnout – pozn. red.). Ale rozumím tomu, že doba je komplikovaná. Já mám ale z celého průběhu kvízové soutěže velmi dobrou, vtipnou vzpomínku.
Situace na Slovensku je jaká je. Jaké je vaše slovenské publikum?
Nejlepší. My se jednou za čas musíme neskromně podívat pravdě do očí a znovu konstatovat, že máme štěstí na lidi, co na nás chodí. Po každém koncertě si stoupneme do našeho merch stánku, kde máme desky, vinyly a cédéčka. Trváme si na tom, že si to chceme prodávat sami a potkávat se s lidmi. Fakt nás zajímá, kdo na nás chodí a proč.
Jací jsou vaši fanoušci?
Pokaždé znovu zjišťujeme, že to jsou lidi, s kterými bychom se chtěli kamarádit a s nimiž na koncertech neplníme povinnost nebo profesionální zachování slušnosti. Jsme tam moc rádi. Pořád platí naše zásada, že klub zavíráme. My odcházíme jako poslední, my dva. To bývá dvě až tři hodinky po skončení koncertu a ty hodiny jsou pro mě podobně hodnotné jako samotné vystoupení. Naši fanoušci v Bratislavě a na Slovensku obecně jsou opravdu milí, laskaví a chytří lidé.
Závěr si dovolím politický. Čechy čekají důležité volby. Mnoho seniorů – neříkám že všichni – se snad řídí heslem „po nás potopa“. Co byste vzkázala lidem, kteří čtou tento rozhovor? Měli by jít všichni mladí lidé volit?
Já myslím, že volit by měli jít všichni mladí, méně mladí i nejméně mladí – dokud můžou. Myslím, že to je privilegium, které je velká škoda zahazovat. Člověk si pak může blbě stěžovat na to, jak to dopadlo, když se to ani nepokusil ovlivnit. Nechci tady nikomu dávat žádné rady do života, ani politicky preferenční. Myslím, že za patnáct let, kdy jsem ve veřejném prostoru, je to moje hodnotové založení zřejmé. Cokoliv doporučím, nebo nedoporučím, padne na úrodnou půdu u lidí, co s tím souzní. Zároveň to vyprovokuje druhý tábor k tomu ještě více se vymezit, což je v demokracii úplně v pořádku.
Vy jste četl volební průzkum na téma senioři – po nás potopa. Ten neznám, ale já jsem si přečetla o tom, že by měla být volební účast v tuhle chvíli asi o 4,7 procentního bodu nižší než před čtyřmi lety. To je blbé. Moc doufám, že se všichni zvednou a půjdou tu svou vůli projevit, navzdory tomu, že pro hodně lidí to bude volba menšího zla. Ale i takhle občas vypadá zodpovědné chování. Nemusíme z toho být nutně nadšení, volby nejsou romantický vztah.
