Dominiku, potkali jsme se na výstavě Body Worlds. Co konkrétně vás fascinuje na svalech a lidském těle?
Jsem bývalý profesionální sportovec a o svoje tělo jsem se zajímal stejně jako o těla spoluhráčů, protože ti mě jakožto brankáře chránili. Vždycky mě štvalo, když byl spoluhráč přede mnou zraněný a zajímalo mě: „Hergot, co s tím kolenem, tříslem nebo zády máš dělat? A jak ti můžu pomoct?“ O těchto věcech jsem se vždy i s doktory rád bavil.
Dominik Hašek s přítelkyní Lenkou na Zlaté hokejce (červen 2024)
Zajímalo vás to.
Zajímalo mě i to, když bylo možné přímo vidět rentgen nebo MRI (magnetickou rezonanci). Vždycky jsem na to nakoukl, abych viděl, kde a proč přesně bolest vzniká a jak se to dá spravit. Dneska už pro mě lidské tělo není tak aktuální, protože už se o něj nemusím starat jako profesionální sportovec. Ale už proto, že mě tyto věci kdysi zajímaly, zajímají mě i dnes.
Pořád jste ale ve formě, to potvrdí všichni, co vás měli kdysi na očích. Jak si udržujete flexibilitu a zůstáváte fit?
(smích) Já se přiznám, že o flexibilitu se tolik nestarám. Já se rozcvičím, když jdu na led, nebo si jdu zahrát. Protáhnu si nohy, záda, trošku krk a už se tolik tomu nevěnuju. Myslím si, že flexibilita je v mém případě pořád lepší než mnoha, mnoha profesionálních sportovců. (smích) Někdo to má, jak se říká, od Boha. Ale snažím se pořád něco dělat. Naštěstí jsem zdravý, musím zaklepat.
Máte za sebou ale operaci zad.
Měl jsem operaci zad – asi před třemi lety, ale je to dobré. Jsem rád, že si můžu jít s klukama zahrát nohejbal. Dneska jsme si byli zahrát hokej. Nevím, jestli je to na mě trochu vidět. Jezdím taky hodně na kole. Když je čas a když si čas dokážu najít, snažím se. Mě to baví, nejenom, že se snažím, ale že mi to pomáhá udržovat se ve fyzické a psychické kondici. Pak tu jsou samozřejmě dvě malé děti. I kvůli nim se člověk snaží být ve formě, aby je mohl hodit na záda a projít se s nimi a tak dále.
Šedesátník Dominik Hašek bude počtvrté táta. Jsem opatrnější, říká hokejista |
Říkají vám doma: Kde berete tu energii, že stíháte to tempo malých dětí?
Ne, na to se mě nikdo neptá. Spíš jsem kritizovaný, že bych doma potřeboval víc energie. Žena se stará fantasticky přes noc o děti a já se jí snažím přes den pomáhat, jak jen to jde. Když si k tomu ještě najdu hodinu dvě tři denně na nějaký sport, jsem rád. Ale s dětmi to je samozřejmě náročnější. Na druhou stranu nejsem profesionální sportovec a snažím se jim čas přes den věnovat. Člověk si vždycky musí najít čas na ostatní, ale i na sebe. Děti jsou ale jednoznačně na prvním místě.
Váš hlas je slyšet, rád se dělíte o své názory. Jak hodnotíte momentální situaci v Čechách po volbách? Jaké z toho máte pocity?
Tak situace... Voliči se vyjádřili a to je třeba respektovat. To je první věc, která je třeba říct. Tak to je. Jednou vyhraje jedna strana, nebo jedna část politického spektra, jednou druhá. Naší povinností teď je, nebo u těch stran, které byly poražené, aby tady demokracie nebyla potlačována. To je první věc a nejdůležitější věc.
1998: zlatá parta z olympijského Nagana právě dorazila na pražské letiště. Zleva: Milan Hnilička, František Kučera, Jaromír Jágr, Vladimír Růžička a Dominik Hašek
A druhá?
Druhá věc je, že musíme maximálně podporovat Ukrajinu. Nechceme, aby se válka přiblížila k nám, aby tady umírali lidé. Ukrajina bojuje i za nás a nasazuje své životy a je ji třeba maximálně v jejím spravedlivém boji podpořit proti ruskému imperialismu. To je druhá věc. A třetí věc je státní rozpočet. Nechci, aby byl tady rozpočet jaksi zastaven, jeho narůstání, ale to nestačí. Je potřeba ho udržet a pomaličku začít tlačit dolů. To je další důležitá věc. Nechceme našim mladým generacím a dětem nechat naprosto finančně rozložený stát. Pakliže by to pokračovalo průměrným tempem jako posledních šest až sedm let, bylo by to špatné. Je třeba na to hledět a za to budu bojovat.
V zákulisí českého sportu a nejen tam, se stále řeší otázka, zda mají ruští sportovci nárok účastnit se různých her a závodů.
Řeší se to pořád a situace nejen, že se nelepší, spíš se zhoršuje. Já jsem vždycky byl první, který se snaží pomoct ruským sportovcům, aby se mohli vrátit. Musí ale být nastavená pravidla a jasné podmínky. Holky nebo kluci musí odsoudit ruské jednání, ruskou imperialistickou válku a pak by se mohli vrátit. Nikdo jim pomoc ale nenabídne. Já nabízím NHL pomoc, nabízím pomoc mezinárodnímu olympijskému výboru. Chci, aby ruští sportovci dostali možnost a odsoudili ruskou válku a podle toho jednali. Nikdo jim ale tuto pomoc nenabídne a zatím i mezinárodní federace, olympijský výbor, stejně jako NHL o moji pomoc nemají zájem.
K tomuto tématu se vyjadřujete pravidelně.
Každý rok. Pravidelně to kritizuji, případně nabízím pomoc. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Situace není nejlepší. Bude olympiáda a jestli za současných podmínek na zimní olympiádu pojedou ruští sportovci, bude to obrovská reklama pro Putina, pro jeho imperialismus. Samozřejmě s tím je spojená spousta ztracených lidských životů – a jde o lidské životy! To je nejdůležitější říct. Jde o lidské životy. Já přeji každému sportovci, aby mohl hrát. Aby mohl dělat to, co miluje a vydělával peníze. Ale lidský život je na prvním místě a podle toho se chovám.
