Britský zpěvák, herec, skladatel, multiinstrumentalista, producent a malíř David Bowie, proslulý i svými excentrickými vizážemi, je dnes pokládán za jednoho z nejvlivnějších hudebníků 20. století. Hudební vesmířan (jednou z jeho slavných stylizací byla postava Ziggyho Stardusta) se za půl století tvorby dostal i k jazzovým experimentům a tanečním rytmům.
David Jones tvořil hudbu už jako teenager. V šedesátých letech byla v jeho vizáži zřetelná inspirace britskou subkulturou mods: nosil „beatlesovskou“ patku, kalhoty ke kotníkům a košile se stojáčkem.
Jeho hudbu znají i lidé, kteří nejsou jeho fanoušky a to díky coververzím či odkazům na jeho písně nejen v popkultuře. Například jeho Space Oddity zněla kosmonautům na mezinárodní vesmírné stanici i ve filmu Walter Mitty a jeho tajný život. K filmu směřoval i teatrálním pojetím své hudby.
K názvům Bowieho skladeb se hlásí i mysteriózní krimiseriál Life on Mars a jeho pokračování Ashes to Ashes. Kromě tohoto jeho hitu zní jeho fanouškům v hlavě i řada jiných – Heroes, Starman, Modern Love, Young Americans či Diamond Dogs.
Přezdívka Chameleon, odkazující k Bowieho hudbě i věčným proměnám vizáže, sedí i na jeho filmové role. Ve Scorseseho Posledním pokušení Krista hrál Piláta Pontského, v životopisném filmu Basquiat brilantně ztvárnil postavu Andyho Warhola a v jednom z posledních snímků, Dokonalém triku od Christophera Nolana, se takřka k nepoznání proměnil v Nikolu Teslu.
Vlastním jménem David Robert Jones se narodil v londýnském Brixtonu 8. ledna 1947. Umělecký pseudonym měl zabránit jeho záměně s kytaristou Davym Jonesem z kapely The Monkees. Jedna školní rvačka kvůli dívce pro něj skončila operací oka, od té doby měl nehybnou zornici, která mu způsobila různobarevnost očních duhovek. Jedno oko měl světle modré a to druhé tmavě hnědé.
Bowie začínal jako saxofonista ve školní kapele, v polovině 60. let hrál s různými skupinami. Po odchodu ze střední školy pracoval jako výtvarník, věnoval se i pantomimě.
Bisexuál i zrůda. Vizionář David Bowie se celý život schovával |
Na vrchol britské hitparády ho poprvé dostal eponymní singl z druhé sólové desky Space Oddity. Psal se rok 1969, následovala deska The Man Who Sold The World, později zmíněný Ziggy Stardust, a také tři desky, jež vznikly během hudebníkova pobytu v Západním Berlíně.
Berlínskou trilogii (včetně slavných Heroes) natáčel s Brianem Enem, předtím napsal píseň s Johnem Lennonem a začal produkovat desky svým kolegům – Lou Reedovi LP Transformer a Iggymu Popovi slavný titul Lust for Life.
S kapelou Queen Bowie napsal a natočil píseň Under Pressure, s Mickem Jaggerem udělal remake motownovské skladby ze 60. let Dancing In The Streets. K písni Tonight přizval ke zpěvu v roce 1984 Tinu Turnerovou.
Na svých koncertech provokoval rozličnými převleky a maskami. K androgynnímu vzhledu a ženským šatům Ziggyho Stardusta jej prý inspiroval snímek Stanleyho Kubricka Mechanický pomeranč.
Bowie třikrát koncertoval a jednou nahrával i v ČR. Ve studiu Sono v první polovině 90. let vznikla titulní skladba z alba Outside, hudebník si sem odskočil z evropského turné: „Mimochodem hrál i na saxofon. Já si vždycky myslel, že ten nástroj je pro něj spíš jen takový módní doplněk, ale musím říct, že hrál velmi dobře,“ vzpomínal na tuto akci zvukař Pavel Karlík.
Koncert, který odehrál (a kvůli problémům se srdcem nedokončil) 23. června 2004 v tehdejší T-Mobile Areně, byl jedním z jeho úplně posledních. Od roku 2006 se na pódiu už neobjevil a deset let si dal pauzu i od nahrávání. Deska The Next Day vyšla v roce 2013 a další, Blackstar, v roce 2016 na jeho poslední narozeniny.
Zemřela britská hudební legenda David Bowie, bylo mu 69 let |
V listopadu 2021 vyšel box 18 LP nebo 11 CD Bowieho z let 1992 až 2001, kde se nachází i dosud nevydané „ztracené“ album Toy. Na něm jsou písně z let 1964 až 1971, které Bowie znovu natočil na Manhattanu v roce 2000. Nápad znovu natočit staré písně včetně prvního singlu Liza Jane dostal zpěvák v roce 1999, když pro jeden díl televizního pořadu po 30 letech zahrál píseň Can’t Help Thinking About Me.
Vydání alba se však odkládalo, Bowie se dostal do sporu s gramofirmou Virgin/EMI, která nechtěla desku se starými písněmi. Zpěvák mezitím začal pracovat na novém albu, Heathen vyšlo u firmy ISO/Columbia. Na tom se objevily i dvě písně Afraid a Uncle Floyd (Slip Away), které měly otevírat desku Toy.
Britské muzeum získalo v roce 2023 ohromný archiv z pozůstalosti Bowieho, sbírka obsahuje přes osmdesát tisíc dopisů, obrázků, písňových textů, fotografií, kostýmů, poznámek a hudebních cen, a také Bowieho hudební nástroje. Muzeum ji představuje na stálé rozsáhlé výstavě v londýnském V&A East Storehouse. Posledním projektem Bowieho před jeho smrtí v roce 2016 byl muzikál z 18. století s názvem The Spectator.
