Zatímco se svou druhou manželkou Bettynou si Bedřich Smetana nerozuměl, s libretistkou a spisovatelkou Eliškou Krásnohorskou ho pojil úplně jiný vztah. Zvláštní, přátelský a nejspíš i milostný. Každopádně se zrodil za nezvyklých okolností.
„Ve filmu to vyprávíme tak, že Smetana byl nejprve jejím učitelem hry na klavír. Eliška trpěla dnou, bolely ji prsty, hraní jí moc nešlo, ale strašně si přála být klavíristkou. Jenomže Smetana se k ní choval hrubě. Došlo to tak daleko, že se jednoho dne rozkmotřili a Eliška se zařekla, že už u něj hodiny klavíru brát nebude,“ popisuje Denisa Barešová.
Osud však tvůrčí duše stejně svedl dohromady. „Eliška psala sloupky do novin a když jednou zkritizovala práci Bedřicha Smetany, navštívil ji, aby jí vyhuboval. A od té doby spolu začali spolupracovat na profesionální úrovni,“ prozrazuje herečka.
O tom, jak jejich vztah, který byl založen na důvěře a spolupráci (napsala pro něj libreto k operám Hubička, Tajemství, Čertova stěna...), skutečně vypadal, se dnes mnoho neví. Určitě byl intenzivní, hodně si psali, ale Krásnohorská později korespondenci zničila. Scenárista Martin Šafránek tudíž mohl popustit uzdu své fantazii.
O Elišce Krásnohorské toho Barešová věděla před natáčením stejně málo jako jiní v jejím věku. „Měla jsem jenom nějaké základní informace z gymplu, nic extra navíc. Myslím, že jsem od ní ani nic nečetla. Akorát jsem věděla že nepoužívala svoje pravé jméno ale pseudonym. A měla jsem v povědomí, že to byla docela feministická figura, což se mi vždycky líbilo,“ říká.
Film, který natočil pro Českou televizi Marek Najbrt, zachycuje život hudebního skladatele v rozpětí patnácti let. V té době postupně přicházel o sluch, přesto dál komponoval. Tvůrci se zabývali i jeho smutným koncem, pravděpodobně zaviněným syfilisem.
Barešová už s historickými postavami a tím pádem i kostýmy zkušenost má, hrála například v minisérii Božena. Tam ale měla na sobě venkovské oblečení. Teď dostala garderóbu skutečně reprezentativní i když problematickou.
„Hrát dvanáct hodin sešněrovaná v korzetu je samozřejmě náročné, protože vaše tělo na to není zvyklé. Ale zároveň to dá vaší postavě jinou energii. Když mi ho sundali, byla to pro mě vždycky obrovská úleva, ale i tak to bylo krásné. Vždycky jsem si přála hrát v podobné dobovce. Kostýmní výtvarnice Andrea Králová odvedla skvělou práci. Protože jde o dlouhý časový úsek, skoro v každé scéně mám jiný kostým, a to se mi strašně líbilo,“ vzpomíná Barešová.
Pochvaluje si i přístup Marka Najbrta. „Způsob jakým vypráví příběh i celkový vizuál je strašně zajímavý a neotřelý, v tom je jako režisér specifický. A taky je nesmírně laskavý člověk, se kterým se velmi dobře pracuje. Díky němu je atmosféra na place stále klidná. I když jsme někdy měli málo času, nikdy jsem nepocítila, že by na mě někdo spěchal. Marek přesně ví, co chce a zároveň skvěle komunikuje, je velmi citlivý,“ prohlásila.
Denisa Barešová, která hrála mimo jiné v seriálu Kukačky, a diváci ji zanedlouho budou moci vidět na iVysílání České televize v minisérii Vlastně se nic nestalo, jež se věnuje problematice sexfluencertství, si velmi hlídá, aby se nepřepínala nebo nepracovala s týmem, se kterým by se necítila dobře. V minulosti musela dokonce vyhledat pomoc psychoterapeuta, byla na pokraji vyhoření.
„Kdyby mě scénář neoslovil a měla bych zkušenost, že se mi s režisérem nepracovalo dobře, že to na mě dokonce zanechalo nějaké následky, podruhé bych do takové spolupráce nešla. Ale to je jenom úvaha. Kdo ví, co bych ve skutečnosti udělala,“ krčí rameny herečka.
Na Smetanu teď pohlíží dvojím způsobem. „K našemu filmovému Bedřichu Smetanovi nějaký vztah mám, ale toho já nespojuji s tím historickým. Tohle je naše verze hudebního skladatele. Zatím je vnímám jako dvě oddělené osoby. Ale třeba se mi někdy v budoucnu prolnou v jednu,“ říká.