„Dřív jsem se týrala. Dělala jsem bláznivé věci, třeba jsem jela na kole z Malibu až do studia Paramount, to je asi dvaačtyřicet kilometrů. Jen proto, že jsem tolik přikládala význam tomu, jak vypadám zvenčí,“ řekla herečka, kterou magazín People letos označil za nejkrásnější.
Nyní už herečka vnímá svoje tělo jinak. „Dnes je pro mě mnohem důležitější celkové zdraví, dlouhověkost a kvalita života. Naučila jsem se k sobě přistupovat s větší laskavostí,“ prohlásila.
Na věku nezáleží, ženy jsou příliš sebekritické, říká po šedesátce Demi Moore |
Nejnáročnější pro ni byla příprava na roli vojenské důstojnice ve filmu G. I. Jane z roku 1997, kvůli které musela nabrat svalovou hmotu a projít intenzivním tréninkem. „Byla jsem na sebe strašně tvrdá, měla jsem s tělem až nepřátelský vztah. Upřímně – trestala jsem se,“ přiznává. „Chtěla jsem nad svým tělem mít kontrolu, ovládnout ho. Teď se ale spíš snažím s ním navázat důvěrnější, přirozenější vztah.“
Zlom přišel až po natáčení zmíněného akčního filmu. „Zažila jsem pocit síly, prošla jsem fyzickou proměnou, ale zároveň jsem si uvědomila, že to nechci ukazovat jen zvenčí. Chtěla jsem tu sílu mít uvnitř. Byla jsem z toho všeho už unavená,“ popisuje.
Demi Moore ve filmu Striptýz (1996)
Demi Moore se tehdy rozhodla opustit přísné diety i neustálou snahu mít vše pod kontrolou. „Vzdala jsem se té potřeby. Pochopila jsem, co znamená opravdu přijmout své tělo takové, jaké je – i když to není tělo, které jsem si představovala. Opravdu jsem se na to vykašlala. Dokonce jsem se tehdy modlila, abych zjistila, jaká je moje opravdová konferenční velikost, protože jsem to už sama nevěděla – po třech těhotenstvích, po všech těch dietách a změnách,“ řekla.
Natáčení filmu Striptýz v roce 1996 pro ni bylo zase psychicky náročné, i když tehdy získala rekordní honorář 12 a půl milionu dolarů. „Nejvíc jsem bojovala s tancem. Byla jsem při tom hodně nejistá. Ale právě tanec, pohyb a nalezení určitého pohodlí ve vlastním těle pro mě byly nakonec velmi posilující a osvobozující,“ tvrdí.
Otevřeně promluvila také o nahotě ve filmu Substance. „Bylo to zranitelné, syrové… ale zároveň osvobozující. Ve chvíli, kdy přijmete tělo v šedesáti takové, jaké je, a přestanete ho srovnávat s tím, co jste měli ve dvaceti nebo třiceti, nastane obrovský posun. A nahota tu nebyla samoúčelná – byla důležitou součástí příběhu, měla vyjádřit určitou křehkost,“ dodala.
