„Fotbal je pro mě hodně důležitý, sleduji ho svým způsobem každodenně. Když nic jiného, vždycky si o něm něco aspoň přečtu. Taky chodím pravidelně na zápasy Slavie. Ale nechtěl jsem do toho tématu zabřednout, být úplně u toho. Možná ale tohle svoje rozhodnutí v budoucnu popřu, protože by mě to zákulisí ve skutečnosti zajímalo. Tak uvidíme, jak to dopadne,“ přiznává.
Dříve měl vůči ženskému fotbalu stejné předsudky jako spousta jiných. Ale když ho poznal blíž, byl příjemně překvapený. „Přijde mi, že holky nehrají tolik takticky, déle drží míč, trošičku si s tím pohrají a především nesimulují. A to je velká výhoda, když se nemusíte dívat, jak se v každém poločase deset minut někdo válí po zemi,“ vypráví, dnes už pravidelný divák významných zápasů ženského fotbalu. Ten ale u nás bohužel stále nemá dost fanoušků.
Premiéra seriálu Bohyně Slavie (10. února 2026)
„V současnosti je to jeden z nejrychleji se rozvíjejících sportů na světě. V zahraničí, především ve Španělsku, Portugalsku, Německu, Anglii a v Americe na něj chodí desetitisíce diváků. Takže věřím, že návštěvnost bude růst i u nás,“ doufá Ondříček.
Mezi muži panuje názor, že ženský fotbal je pomalý a nudný. To ovšem Ondříček vyvrací. „Je o něco pomalejší než ten mužský, ale rozhodně není nudný. Je nabitý emocemi a v tom špičkovém ženském fotbale můžete dnes na hřišti vidět úžasné akce, což jsme zachytili i v naší minisérii,“ vypráví.
Dokumentární série, která vznikla pro Oneplay, zaznamenává v průběhu jedné sezony nejen zápasy, ale i příběhy hráček, jejich radosti a starosti mimo fotbalový stadion. Jedna z nich je nucena přerušit kariéru, aby mohla otěhotnět, další se vyrovnává s mediálně známou kauzou trenéra ze Slovácka, který ji tajně natáčel nahou v šatně a ve sprše...
David Ondříček (30. května 2024)
Vůči ženám, které hrají fotbal, ale Ondříček nikdy žádné předsudky neměl, proto taky na ženský fotbal přihlásil svoji třináctiletou dceru Františku, kterou má s herečkou Marthou Issovou.
„Atletické tréninky mládeže Slavie Praha, jsou opravdu skvělé, přímo vyhlášené. A kdo tam dává své dítě, většinou počítá s tím, že jeho potomek jednou bude hrát fotbal vrcholově. A v tom byl pro mě problém. Vadila mi určitá urputnost těchto rodičů, jejich přemotivovanost. Nakonec jsem si řekl, že to není prostředí vhodné pro mě ani pro Františku. Sama tam pak už nechtěla chodit. Nicméně naučila se dobře běhat, skákat, kopat do míče a to není k zahození,“ vypráví.
S rodinou se však věnuje golfu a tam se taky točí velké peníze a objevují ctižádostiví rodiče. „Ale my si ho ‚pinkáme‘ jenom sami pro sebe, nehrajeme závodně a nikdo z nás ani nebude. Děti ho dělají jen pro zábavu,“ upřesňuje Ondříček.
David Ondříček
Potomky má tři. Jedenadvacetiletý Rudolf z předchozího manželství studuje v Chicagu prvním rokem politologii. „Taky by mě zajímalo, jak k tomu přišel. Já ho do ničeho netlačil, sám si ten obor vybral. Mimo jiné začal i psát a velmi dobře, ale nebyla to jeho vášeň. A hlavně říkal, že psát může vždycky, ať už vystuduje cokoliv. Zbláznil se do politiky a baví ho,“ říká.
Zatím neplánuje, že by na americkém kontinentě zůstal, jeho cílem je uplatnit se v Česku. Ovšem nikoliv jako politolog ale politik. Chce však mít zahraniční vzdělání. „Díky němu vím z první ruky o všem, co se v Americe děje. A je zajímavé sledovat, jak ty zprávy vnímáme naší perspektivou my a jak odlišně je vidí oni,“ vypráví Ondříček.
I on studoval v Chicagu. Bylo mu pětadvacet, když se v průběhu tří měsíců snažil zdokonalit v angličtině. „To město jsem si zamiloval a několikrát ho znovu navštívil. Samozřejmě tenkrát tam byla úplně jiná situace, dneska je to extrémně nebezpečné místo. Říká se mu Windy City nebo taky Gotham City – Město hříchů,“ vypráví.
David Ondříček
Navzdory tomu by si studia i teď ve svém věku klidně v Americe zopakoval. A nemusel by přitom přijít ani o svou vášeň - fotbal. „Rudolf nevynechá jediný zápas. Vstává v noci a dívá se na všechna utkání. Tam má stadion dost daleko, takže ho ještě nenavštívil, ale americký fotbal ho ani tolik nebere, jeho zajímá Slavie,“ vypráví Ondříček.
Nadšenou slávistickou fanynkou je i jeho manželka Martha. „Beru ji občas na zápasy a prožívá je dokonce mnohem víc než já. Například před utkáním s Barcelonou mi nervozitou utrhla knoflík od kabátu, a to ten zápas ještě ani nezačal. Strašně to prožívá, křičí, až se občas stydím, ale je to sranda,“ směje se Ondříček.
Sama se musela v minulosti popasovat s jinou disciplínou - hodem oštěpem, když v Ondříčkově filmu Zátopek hrála oštěpařku Danu Zátopkovou. „Taky jsem si zkusil s ním hodit a můžu potvrdit to, co se obecně říká. Že společně se skokem o tyči je to nejtěžší a nejtechničtější disciplína. Vím, že Martha s tím dlouho bojovala, dva roky se na tu roli připravovala. Tenhle sport je navíc nebezpečný v tom, že když ho neumíte, lehce si můžete přivodit zranění,“ vysvětluje.
Nedělalo to se mnou nic, říká Ondříček na lesbické scény Marthy Issové |
Ondříček vysledoval rozdílné emoce mužů a žen nejen na tribunách, ale i na fotbalovém hřišti. „V ženském fotbale není taková hrubost. I holky si nedají nic zadarmo, ale hrají férově, zatímco kluci se různě vytáčejí, protože taktika, jak víme, spočívá i v té psychice. To jsem u holek nezaznamenal. Když ale dají gól, jsou jejich emoce podobné – obrovské. Možná malinko častěji pláčou, když prohrají, ale já viděl plakat i muže na fotbale. To nasazení a adrenalin při hře jsou tak vysoké, že vám to spustí věci, které třeba ani nechcete,“ popisuje.
Momentálně se Ondříček věnuje už dalším svým projektům. „Sedím se střihačem Filipem Maláskem ve střižně a dokončuji svůj celovečerní film, který bych chtěl uvést do kin na podzim příštího roku. Navazuji jím na svoji tvorbu z devadesátých let. Tematicky se zabývá podobnými problémy v humorném ladění jako Samotáři, to znamená mezilidskými vztahy,“ prozrazuje. Sám si k němu napsal scénář a už připravuje další. „Musím říct, že mě psaní dost chytlo,“ dodává.
Talentované jsou i jeho dcery, zejména Františka. Dříve inklinovala k herectví, teď se věnuje malbě a hraje na piano. Do tátova nového filmu zkomponovala tři skladby. „Je tam postava patnáctileté holky, která hraje na piano, tak to za ni i nahrála,“ vypráví Ondříček. Za odvedenou práci dostala pochopitelně zaplaceno.
Martha Issová a David Ondříček
„Zjistil jsem, že i v tomhle je po mně, protože chtěla dvojnásobek toho, co jsem si představoval, že jí dám. Nevím, kde tu částku vzala, jestli se s někým radila… Musel jsem s ní smlouvat. A nakonec byla zklamaná, že dostala tak málo. Ale její požadavek byl naprosto přemrštěný,“ usmívá se Ondříček. „Je prostě multitalentovaná,“ reaguje na její vyjednávací schopnosti.
Mladší Emilce bude osm a narozeniny oslaví v Japonsku. „Moc se na to těší,“ říká Ondříček, který při té příležitosti uvede v Českém centru v Tokiu projekci filmu Zátopek.
V plánu má tento rok i návštěvu syna v Americe. „Byl tady na Vánoce se svojí přítelkyní, která pochází z Texasu, tak teď bych se rád podíval já za ním,“ uzavírá.
24. října 2023 |
