Přitom k železnici má pozitivní vztah. Jeho partner je viceprezidentem dánských železničních odborů a vlak, stejně jako elektroauto, které je na severu už rozšířenější než vozy se spalovacím motorem, využívají oba hojně. Především, když cestují za Mikkelovými příbuznými rozesetými po celém Dánsku.
Všude je Daniel vítán, do rodiny ho přijali bez problémů. „O seveřanech se říká, že jsou uzavření, ale to neznamená, že nejsou přátelští. Možná, že jim déle trvá, než si připustí někoho k tělu, ale zase nejsou vůči sobě lhostejní, nestarají se jenom o svůj vlastní dvoreček, což je patrné i z toho, jak jejich země vypadá. To není jenom otázka peněz, je to i o tom, jak se chovají. Když vidí někde odpadky, zvednou je ze země a dají do koše. Samozřejmě to neudělá každý, ale řekl bych, že tohle je v nich zakódováno. Vývoj jejich společnosti nepřerušilo čtyřicet let totality jako u nás, je tam znát kontinuita. Jsou opravdu hrdí na svou zem, na její vlajku, přitom nejde o žádný vyprázdněný nacionalismus,“ vypráví herec.
Daniel Bambas a jeho přítel Mikkel Channo Jessen
Snaží se svůj čas dělit mezi obě země rovnoměrně, aby jeho vztah s Mikkelem dlouhým a častým odloučením netrpěl. Zatím totiž práci v Česku neopustil. V Divadle na Vinohradech hraje ve čtyřech představeních, další má v Žižkovském divadle a premiéra ho čeká v Mladé Boleslavi, kde hrál před lety hlavní roli v inscenaci Krá(s)ka na scéně a dostal za ni Cenu Thálie. Tentokrát se na jevišti Městského divadla představí jako Cyrano z Bergeracu.
„Tahle inscenace bude jiná, v něčem odvážnější než ta, ve které jsem hrál naposledy. Moc se mi líbí pojetí, které režisér Petr Mikeska zvolil. Pro nás herce to znamená větší výzvu, ale skýtá nám to taky víc svobody a možností, jak se vyjádřit, protože nestojí jenom na mluveném slovu, ale i pohybu,“ vypráví. I vizuálně bude Cyrano v něčem nový. „Je to Cyrano, který má tělesnou deformaci, ale nečekejte nalepovací nos ze silikonu,“ upozorňuje herec.
Z představení Cyrano z Bergeracu
Zatímco v Dánsku se hraje divadlo v časových blocích, v Česku je zavedený repertoárový systém, který je pro Bambasův současný životní styl nepříznivý. I tak se snaží veškerou práci doma koncentrovat do jednoho časového úseku a do Dánska pak jezdí především odpočívat. I kdyby byl sebevíc vytížený, víkendy chce trávit s partnerem.
„Vztah na dálku vyžaduje velkou trpělivost a důvěru, ta je nejpodstatnější. A musíte být připraveni na to, že to nebude jednoduché. Nastanou situace, kdy toho druhého potřebujete mít vedle sebe, ať už proto, že něco řešíte, nebo jste nemocný, a není to možné. Takže je třeba být přesvědčený že to, co tomu vztahu obětujete, má smysl,“ vypráví Bambas, který už rozumí obstojně dánsky.
Daniel Bambas a jeho přítel Mikkel Channo Jessen
Přítel na něj mluví rodnou řečí a když Daniel odpoví špatně, opraví ho. Jeho kladnou vlastností je totiž trpělivost, která českému herci naopak chybí. Dnes už je ale na tom Daniel s jazykem tak dobře, že může chodit i na dánská divadelní představení.
Sám si v Kodani zahrál v angličtině. Se souborem That Theatre Company nastudoval hru, která je u nás známá pod názvem Komik. Hráli ji celý měsíc, ale že by tento počin Bambase na delší dobu finančně zabezpečil, říct nemůže. „Tahle divadelní společnost byla ryze soukromá, bez dotací od státu. Z prodeje vstupenek se muselo zaplatit všechno. Herci, pronájem sálu… Sami jsme si dokonce stavěli scénu, všichni dělali všechno, kdo mohl, pomohl,“ popisuje.
Ale splnil si svůj sen a získal tak naději, že by se v Dánsku mohl jako anglicky hrající herec do budoucna uplatnit. I když konkurence je obrovská. „Byla to pro mě velká zkušenost. Poprvé jsem hrál v cizím jazyce velkou roli a na divadle je to opravdu specifické. Mám za sebou menší příležitosti v němčině i angličtině před kamerou, ale tam je to snazší, protože máte dost času, abyste se těch pár vět nadrtili,“ popisuje svoji zkušenost.
Daniel Bambas
Do budoucna si dokáže představit, že by se do Dánska přestěhoval natrvalo. Ale nepovažuje za nutné tyto kroky přesně plánovat, věří, že situace sama nějak vyplyne.
Sžívání s partnerem pro něj problém nebyl. Oba mají rádi kulturu. Když je Mikkel v Praze, chodí i na česká představení, byť mluvenému slovu příliš nerozumí. Volno v Dánsku tráví oba především se svojí labradorkou Almou, která je stmelujícím prvkem jejich vztahu a dokonce už rozumí i povelům v češtině.
„Dánsko je země, na kterou se dobře kouká. Je tam vidět hodně vkus, smysl pro design a funkčnost. Těší mě, že když si chci jít zaběhat, najdu i v tom velkoměstě krásná místa. Stejně tak, když jedu na kole, které je tam nejběžnějším dopravním prostředkem. Kdo má kolo, je pán. A Kodaň je ještě o něco přívětivější k cyklistům než Amsterodam, který je víc hektický. Když dodržujete určitá pravidla, cítíte se tam na kole bezpečně. Je to nejlepší způsob přepravy,“ vypráví.
Daniel Bambas
Místní jsou schopni jezdit na kole v jakémkoliv počasí, v dešti i mrazech. „Patřičně se na to obléknou a i na tom kole jim to sluší, jsou prostě elegantní,“ říká herec. „Do bodu mrazu to zvládnu i já, ale když je pod nulou, na kolo nejdu, to jsem zatím ještě nevyzkoušel,“ vypráví.
Těší ho i způsob, jakým se Dánové stravuji. V obchodech je k dostání všechno, ale přednost dávají sezonním potravinám. „Jdou cestou, která je přirozená a udržitelná. Já sám si z mnoha důvodů snažím vybírat mezi biopotravinami, což tam není žádný problém. Maso jím velmi málo, ale těší mě, že si můžu koupit biosalám a nejsou v něm žádné dusičnany,“ pochvaluje si Bambas.
V oblibě a úctě mají Dánové královskou rodinu. Bývalá královna navíc fandí divadlu. „Navrhovala kostýmy a scénografii. Zejména do baletu, protože ho miluje. Ale podílela se i na výtvarné složce některých filmů, a to v době, kdy zároveň kralovala. Dodnes je velmi propojená s uměním a divadlem, je pro ni největší láskou,“ shrnuje Bambas.
