Od první chvíle z vás vyzařuje dobrá nálada a neuvěřitelně pozitivní energie. Když uvážím, kolik špatného vás v životě potkalo (více ve Vizitce), přiznám se, že bych to nečekala.
Možná je to taky zdání. I já bývám někdy skleslá, smutná a uzavírám se sama do sebe. Jenže koho to zajímá? To je můj svět, moje tajemství, můj život, se kterým jsem se musela vyrovnat. To, co jsem prožila, mě stále provází, nedá se to smazat. Ale proč bych to měla dávat najevo mezi lidmi nebo kolegy v práci. Někde uvnitř asi jsem taková, jak říkáte, protože jinak bych to všechno nepřežila. Nějaký grunt ve mně bude. Neřekla bych ovšem, že jsem pozitivní, na to jsem moc cynická. Ale zůstávám aktivní. Což je dar. Někteří lidé v mém věku už jen sedí doma. Já zaplať pánbůh stále pracuju a i role, které dostávám, jsou plné života, za což jsem ráda.
„Když odpustíte sobě, odpustíte i tomu druhému a lépe se vám to přežívá. Ale je to těžká práce. Mně trvalo několik let, než jsem se z toho vyhrabala.“