Téma hovoru se přirozeně stočilo k jaderným elektrárnám, a sice k úctyhodným patnácti blokům na Ukrajině. „Je to velká mocnost,“ přitakala odbornice, že množství jaderných elektráren na Ukrajině, aniž by si to spousta lidí uvědomovala, je opravdu velké. Zároveň souhlasila s tím, že o to je ruský vpád nebezpečnější.
„Nejenže tam nemají vůbec co dělat, zločinci, ale ještě jsou tam ty jaderné elektrárny!“ ulevila si a vysvětlila, že v době, kdy se bloky stavěly, tak to bylo velmi propojené a lze jen těžko porovnávat, jestli jsou ukrajinské jaderné elektrárny lepší nebo horší než ty ruské.
„Ty bloky, které mají v provozu, jsou velmi kvalitní. A dokonce my se od nich dost učíme. Navíc pro řadu těch bloků se vyráběly komponenty v tehdejším Československu. Naše plzeňská Škodovka tam dodala spoustu věcí,“ prozradila v primácké Show Jana Krause.
Moderátor nezapomněl zmínit ani černobylskou havárii a s ní související legendu a o tom, že po ní začalo růst nezvykle hodně hub. Toto tvrzení se ale Daně Drábové vůbec nelíbilo a uvedla věci na správnou míru.
„Zase černobylský houby! To bylo tím, že bylo prima jaro, jako už dlouho nebylo, hnedka na začátku května hodně pršelo a bylo teplo, a to ty houby mají rády. Na radiaci kašlaly,“ vysvětlila. „Tu v sobě potvory měly, a mají dodneška, už předtím, před Černobylem, protože zejména v šedesátých letech se dělaly zkoušky jaderných zbraní v atmosféře, a to nám sem to cesium napadalo taky, takže ty houby v sobě radioaktivitu měly už dávno před Černobylem.“
Drábová optimisticky vidí v podstatě i to, kdyby došlo na Ukrajině k nějaké další jaderné tragédii. „Chrání nás vzdálenost. Těch tisíc kilometrů je nejlepší ochrana, jakou můžeme mít,“ řekla a dodala, že dobrým pozůstatkem covidu je i rozšíření roušek. „Ty FFP2 by v řadě případů docela pomohly. My bychom je tedy nepotřebovali, ale na té Ukrajině by docela pomohly lidi ochránit.“
Co se současné energetické krize týká, předeslala jaderná fyzička a zároveň místostarostka Pyšel, že letošní a ještě i minimálně následující zima budou nejspíš náročné. „Vypadá to, že se podaří, sice za příšernou cenu, ale lepší tak než nijak, naplnit zásobníky, takže by lidé a taková ta sociální zařízení jako školy, mohli topit,“ míní.
Návrat k jaderné energii se podle ní jeví jako východisko z této situace. „Snahou po minimálním riziku, ne-li nulovém, jak to neexistuje, jsme ty jaderné elektrárny v podstatě dostali z trhu, což možná byl i záměr,“ dodala ještě a potvrdila, že rozprava o jaderných elektrárnách se v Evropě znovu otevřela, je ale mimořádně kontroverzní, protože je ideologická.
4. března 2022 |
