PUBLIKUM
Návštěvníci přehlídek se dělí do několika skupin. První tvoří V.I.P. neboli velmi důležité osoby, politici, herci, zpěváci, moderátoři či byznysmeni. Pro začátek přehlídky bývá tragická účast velkých politiků, protože se na ně většinou uctivě čeká. Třeba i tři čtvrtě hodiny. Pokud jde o zástupce showbyznysu, ti chodí včas, protože chtějí být viděni - a fotografováni. Za cizí peníze se dělá vlastní reklama přece nejlépe. Někteří návrháři je ovšem vítají s poněkud křečovitým úsměvem. Vadí jim totiž nabídky typu "když mě budete oblékat, budu všude tvrdit, že jste nejlepší a jak vás miluji". Jak by ne, u těchto žádostí se počítá s tím, že účty se neplatí. Vždyť mu či jí dělám reklamu...
Po V.I.P. následují stálí návštěvníci. K nim patří bohatí zákazníci - tedy hlavně manželky bohatých mužů, které si to chtějí užít. (K užívání patří pár sklenek šampaňského, po nichž mnohé klidně usedají za volanty svých vozů, a něco objektivních soudů, o nichž by si ovšem mohl nezasvěcený myslet, že jsou to jen jedovaté řeči.) I mezi nimi samozřejmě existují bílé vrány neboli příjemné a vkusně oblečené ženy, které se nesnaží vypadat jako svoje dcery, ale ani jako Ivana Trumpová.
K pravidelným návštěvníkům se řadí i zaměstnanci reklamních agentur - vzájemná výměna vstupenek na společenské akce pořádané těmito agenturami je běžnou praxí. Nic to přece nestojí.
Nechybějí ani novinářky píšící o módě. Výtvarníkovi s kyticemi v rukách tvrdí, že to bylo skvělé, ale po straně se nejednou dají slyšet, že to bylo úděsné. Do časopisů to ovšem nenapíší. Co kdyby dotyčná firma či návrhářka zrušila inzerci? A nedej bože, kdyby se urazil sponzor platící přehlídku! Banka či jiný bohatý inzerent neradi čtou o tom, že investovali do něčeho, co bylo hrůzné. Časopisy živí reklama, nikoliv objektivita.
Naštěstí tu jsou i návštěvníci, pro které je přehlídka obrovským zážitkem. Obětavě tleskají a mají radost z toho, co viděli. Možná i proto, že si lístek poctivě zaplatili.
MODELY
Předváděné modely je třeba chápat jako sdělení mezi řádky. Průhledná halenka, rozevírající se až do pasu a odhalující i jizvu po plastickém zvětšení prsou, si rozhodně nezaslouží slova "to bych si nikdy nevzala na sebe". Stačí zapnout knoflíky, zvolit méně transparentní materiál nebo si pod ni vzít pěkné prádlo. Totéž platí o rozparcích až do pasu nebo nesmyslně dlouhých sukních, které si i zkušená manekýnka občas přišlápne. Rozparek se zašije, délka zkrátí - a máme tu zcela decentní model. Jenže s takovým pojetím celé přehlídky by žádný návrhář neuspěl. Proto i ti, kteří předvádějí běžnou malosériovou produkci, zařazují jako vrchol přehlídky něco odvážného. Vnímat se naopak mají hlavně barvy, střihy, materiály a důležité detaily, k nimž patří například doplňky, tvar klop či zapínání.
MOLA
Klasické sály vás jen těžko překvapí něčím nepříjemným (alespoň pokud máte místo k sezení), u takzvaně atraktivních prostředí jde ovšem někdy až o zdraví. Tovární haly, železniční či tramvajová depa, staveniště, pivovary a kostely, tam všude se uchylují návrháři a módní firmy v hlubokém přesvědčení, že návštěvníkům nabídnou nezapomenutelný zážitek. Mají pravdu. Takovou zimu, průvan, křeče v nohách (sednout si většinou není kde nebo židli získá jen pár vyvolených), na to nelze opravdu zapomenout. Budiž vám útěchou, že ještě větší zima je v zákulisí a tristní podmínky manekýnek i vizážistů bývají důvodem k hodně opožděným začátkům.
Na akce v těchto místech proto klidně choďte pozdě, ale hlavně v pohodlných botách.
MÓDA
Ano, předvádí se zde i MÓDA. Dobrá, špatná, nápaditá, sexy, nudná i okopírovaná. Přiznat je třeba jedno. Tvůrci se snaží. Strašně moc. Dávají ze sebe to nejlepší (i když třeba inspiraci našli u někoho jiného). Nejsou znudění jako někteří návštěvníci, ale nervózní, jak všechno dopadne.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
