Jestli nějaké životní období mohla Miroslava Šternová označit za skutečně šťastné, bylo to dětství strávené na Moravě. S bratrem Ivem často recitovala a zpívala na školních akcích a šlo jí to dobře. Maminka Mirka a otec Leo Štern, židovský lékař lázní Teplice nad Bečvou, chodili s dětmi na výlety a patřili k váženým občanům regionu.
Leo umělecky nadanou dceru, která se narodila 26. února 1925, miloval, přestože věděl, že není jeho. Její matka totiž otěhotněla pár týdnů před tím, než se seznámili. Pohodový rodinný život v Hranicích na Moravě se zhroutil s nacistickou okupací.
Židé začali být perzekvováni. Otce z lázní propustili a nesměl vykonávat lékařskou profesi. Rodina se dostala do neudržitelné finanční situace. Nedařilo se ani mladinké Miroslavě. Studovala sice na reálném gymnáziu, ale ve školním roce 1939-1940 dostala, stejně jako dalších několik žáků, dvojku z mravů. Důvodem byly i stále se stupňující konflikty plynoucí z nenávisti vůči židovskému obyvatelstvu. Rodinu by jistě čekal trpký osud. Nejspíš takový, který potkal dvě spolužačky Miroslavy, Leu Baarovou či Věru Frankovou. Ty byly později v průběhu války nacisty zavražděny v koncentračních táborech. Jedna v Osvětimi, druhá v Malém Trostinci u Minsku.
Šternovi, zbaveni občanských práv i majetku, v roce 1940 na poslední chvíli z Československa odešli. A to do Mexika, kde tamní levicová vláda nabízela židovským emigrantům azyl.
Hvězdou v Mexiku
V 15 letech se tak Miroslava ocitla ve zcela jiném světě. Otec se i díky své profesi brzy začlenil do tamní společnosti, maminka učila mexické děti tancovat. Jenže onemocněla rakovinou a v předvečer Štědrého dne roku 1944 zemřela. Dceru to uvrhlo do hluboké deprese. Aby změnila prostředí, otec ji poslal studovat do New Yorku.
Život ve velkém světě s nezkušenou dívkou z Moravy pořádně zamával. Co hůř, zamilovala se do amerického vojáka, který záhy padl na frontě. Ztrátu chtěla vyřešit sebevraždou, což se jí naštěstí nepodařilo.
Žalem zničená Miroslava se vrátila do Mexika a pokusila se o životní restart. Brzy vyhrála v hlavním městě soutěž královny krásy, čímž se jí otevřely dveře mezi tamní společenskou smetánku.
A také do světa filmu. Mexiko tehdy prožívalo zlatou éru své kinematografie a krásné exotické slovanské děvče šlo z role do role. Lidé jí začali říkat „česká“ nebo také „mexická Marilyn“. Role posléze získala i v Hollywoodu, navštěvovala večírky, usmívala se z titulních stran časopisů a její hvězda rychle stoupala.
Jenže jakoby se s maminčinou i partnerovou smrtí v dívce něco nadobro zlomilo. Kolotoč natáčení i bouřlivých románků s kolegy z herecké branže vyústil ve svatbu s Mexičanem Jesúsem Gómezem Obergónem. Rychlý sňatek následoval ještě rychlejší rozvod, ukázalo se totiž, že Obergón je homosexuál.
Smrt z nešťastné lásky
Další partnerský nezdar Miroslava léčila novými vztahy i intenzivní prací na filmech, kterých natočila za celou svou krátkou kariéru třicet. Poslední a zároveň nejslavnější s názvem Pokus o zločin už při premiéře spatřit nemohla.
Když se před ní v ranním tisku dočetla o sňatku jí milovaného toreadora Luise Miguela Dominguína s italskou herečkou, předávkovala se léky a zemřela. Bylo jí pouhých 30 let. Šokovaný toreador po její smrti řekl, že byli pouze přátelé a že netušil, že Miroslava za tím viděla něco víc.
V Mexiku Šternovou milují dodnes. Říká se jí Miros Mango nebo prostě Miroslava. Její slovanské jméno, které v Česku nosí téměř 50 tisíc žen a dívek, se od té doby stalo oblíbeným i v Mexiku, jako vzpomínka na krásnou českou herečku.
Místo slávy titulních stran zatraceníMiroslava Šternová natočila 30 filmů, zejména v Mexiku. Byla dokonce nominována na cenu Ariel, mexickou obdobu Oscara. Vždy trpěla, když jí někdo dával najevo, že úspěch získala jen díky své kráse, vždy upřednostňovala herecký talent.  V červnu 1950 se Miroslava Šternová usmívala z titulní strany prestižního amerického časopisu LIFE. Pro její krásu si ji americký režisér Robert Rossen vybral do hollywoodského westernu Brave Bulls (Udatní býci) z roku 1951 (na snímku s pozdějším manželem Audrey Hepburnové Melem Ferrerem). Miroslava se s režisérem spřátelila, a tak neunikla pozdějšímu vyšetřování. Rossen byl totiž spolu s dalšími hollywoodskými umělci v 50. letech obviněn ze sympatií ke komunismu, policie se pro československý původ zaměřila i na Miroslavu. Prokázáno nebylo nic, ale stín podezření jí uzavřel možnosti dál točit filmy v USA. |
