„Já tu postavu nejprve hrála v divadle. Natálie Kocábová napsala hru Sova a v ní hraji starou paní Kollerovou. Pak z toho vznikl seriál. A tato inscenace byla první v dějinách Slovenského národního divadla, která byla streamovaná, protože vznikala v době covidu,“ vypráví Božidara Turzonovová. „V divadle jsem ale emeritní profesorkou literatury, kdežto v seriálu psycholožkou,“ upřesňuje.
Sedm dílů seriálu vypráví o soužití několika generací pod jednou střechou. Zpěvačka, spisovatelka a scenáristka Natálie Kocábová přitom vycházela z vlastních zkušeností, kdy se po rozvodu vrátila do rodného hnízda. Tam posléze přibyla i její babička, ovdovělá Darja Kocábová. A zavedla nové pořádky.
Seriálová Marta je tvrdá, manipulativní, všetečná a bohužel má abnormální vazbu na syna, což jeho manželku (hraje ji Petra Hřebíčková) – stejně jako ostatní členy – rodiny přivádí k šílenství. „Když jsou v domácnosti dvě hospodyňky, je to vždycky těžké a když se k tomu přidá boj o jednoho muže – matky o syna a manželky o manžela, je to ještě horší,“ říká Hřebíčková. Právě její postava je „slepencem“ několika osob. Takže v ní nelze vidět jenom Marshu, exmanželku Michaela Kocába, ani jeho druhou partnerku Lejlu Abbasovou, s níž má rocker syna Davida.
Na romantiku mě chlap neutáhne. Mám radši akci, říká Petra Hřebíčková![]() |
Božidara Turzonovová se role chopila s chutí. „Paní Kollerová je stará škola. Podle ní se má v domě chodit v pantoflích a vůbec dodržovat určité způsoby, tak na to dohlíží. Ona si uvědomuje, jak se chová, ale i když je psycholožkou, která pomáhá lidem a měla by tudíž umět pomoct především sama sobě, je jí to k ničemu. Protože stáří má svoje specifické znaky, a to vám říkám z vlastní zkušenosti,“ usmívá se Turzonovová.
I ona zažila vícegenerační soužití. „Skoro pět let jsem žila v domácnosti s mými rodiči. To jsem měla jenom starší dceru. Máma byla o jedenáct let mladší než otec a já žasla nad její inteligencí. Ty znalosti, které měla, ovládají u nás studenti ve čtvrtém semestru filozofické fakulty,“ vzpomíná herečka. „Přitom matka byla absolventkou carského dívčího gymnázia. Pak šla na medicínu, ale vinou války ji nedostudovala. Pro mého otce byla vynikající parťačkou,“ popisuje Turzonovová.
Je přesvědčená, že pro partnerské soužití je inteligence mimořádně důležitá, považuje ji za jeden z rysů diplomacie. „Protože když vnímáte souvislosti, snadno najdete i řešení,“ říká.
Můžou zpychnout, potkalo to i mě, říká Jiří Strach o „svých“ herečkách![]() |
Sama o partnera, kterým byl slovenský herec a pedagog Jozef Adamovič, už přišla. „Status vdovy je smutný. Ale naštěstí mám svoje milované dcery, šest vnoučat, práci a dost známých kolem sebe. Měla jsem štěstí, že jsem vždycky pracovala s úžasnými štáby a všechny ty filmy mě obohatily, byli tam skvostní lidé,“ vrací se k minulosti.
V současné době ve volném čase především odpočívá. „Anebo zírám na televizi. Pouštím si ji jako kulisu a resetuji,“ popisuje své dny. Divadlo má ráda stejně jako natáčení. Nejvíc však miluje rozhlas. „Vyrostla jsem na něm. Byla jsem členkou dětského rozhlasového souboru a do rádia chodila od roku 1950. Dělala jsem rozhlasové hry, čtení na pokračování i uváděla mladé básníky. Když je rozhlasový kus dobrý, tak ho neposloucháte, vy ho vidíte,“ vyznává se.
Její sestra Ivana Kováčová je doktorkou přírodních věd a akční typ. Absolvovala pouť do španělského města Santiago de Compostela. „Především je vášnivou biochemičkou, takže celý covid prožívala velmi rezervovaně. Viděla tomu do kuchyně a došlo na její slova,“ vrací se herečka k těžké době, kdy bylo všem bez výjimky doporučováno očkování. „Já jsem se musela nechat očkovat, protože jsem měla namířeno do Prahy, ale pak najednou hranice zavřeli. Takže tu vakcínu v sobě mám,“ říká s lítostí.
Její mladší dcera Lucia je advokátkou, zabývá se obchodním právem. Starší Andrea vystudovala jazyky – gruzínštinu a starořečtinu. Lucia, která má dvě děti, doprovodila Božidaru do Prahy. „Maminka bydlí sama, ale nedaleko nás. A pořád je u ní nějaké vnouče. Ale zatím je soběstačná. Měla ještě bratra, architekta, ale už zemřel. To byl taky super člověk, druhý otec,“ vzpomíná s láskou na strýce.
Starší vnoučata Božidary Turzonovové jsou dospělá a mají už svoje profese, ale synovi Lucie je deset, hraje na klavír, zpívá a zřejmě by se mu líbilo být hercem. „Uvidíme, co z toho bude,“ říká jeho matka.
Božidara se svojí role Kollerové zhostila tak přesvědčivě, že se Michael Kocáb rozhodl říkat jí mami. V minulosti zazářila i v seriálu Vivat Beňovský!, ve filmech Anděl s ďáblem v těle, Bouřlivé víno, Hry lásky šálivé a mnoha dalších. A pořád je krásná, i když pro to nic zvláštního nedělá. Můžou za to geny. „Moje maminka byla nádherná, celá Claudia Cardinale,“ prozrazuje Turzonovová.






















