Barboru na filmovém plátně nevídáme často. Z nabízených scénářů si pečlivě vybírá, a než aby natočila film, o němž by nebyla přesvědčená, raději křižuje republiku se svým divadlem.
Měla jste pro roli Muriel nějaký předobraz, inspirovala jste se někým konkrétním?
No, ono v dnešní době není těžké takovou inspiraci najít. Postava Muriel není inspirovaná jednou konkrétní osobou. Zhlédla jsem obrovské množství různých videí a nechala to v sobě kvasit. Snažila jsem se najít podstatu, o co těm ženám jde, co je za tím. Z čeho vycházejí a co asi musely v životě prožít. Pochopila jsem, že je to reakce na jejich traumata, revolta, vymezení se. A pochopila jsem i to, že se obdobná traumata týkají velkého množství žen, a ty v těchto koučkách vidí naději. Těžko hodnotit. Nic není jen černé, nebo bílé, ale mně osobně z toho bylo trošku úzko.
Od jedné staré paní jsem dostala na jihu Kréty usušenou šalvěj. Prý k vykuřování špatných duchů. Tak se mi tahle rekvizita zdála dokonalá. Trošku jsem ale nedomyslela, že její kouř nemusí vyhánět jen zlé duchy, ale i hodné kameramany, osvětlovače, maskérky a režisérku.
