„Když jsem v zahraničí, tak mi to přijde jako docela dobrá zábava projít se jen tak supermarketem. Připadám si jako v galerii a zjišťuji, jaké tam mají potraviny. Většinou hledám ty vegetariánské, o to je to zajímavější. Ale jinak nejsem typ, který by rád nakupoval, takže jsem si zpočátku nedokázala přestavit, o jaký problém u Kláry jde,“ vypráví herečka.
Ponořila se tudíž do samostudia a narazila mimo jiné na weby, které se zabývají slevami. „Ti lidé tam ospravedlňují, proč je pro ně stěžejní kupovat zlevněné věci. Díky nim jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací. Například, že pravé ceny zboží jsou ty, které jsou uváděny jako slevy,“ dodává.
Barbora Seidlová ve filmu Deník shopaholičky (2025)
Nakonec došla k zjištění, že Klára je typ holky, která si přehnanými nákupy kompenzuje pocit nespokojenosti. „Bylo pro mě zajímavé odkrývat, co všechno za tím je. Že dostatečně nevydělává, tudíž si nemůže koupit, co chce. A ve chvíli, kdy narazí na jakékoliv slevy, tak i kdyby šlo třeba o pytel rýže, koupí si jich víc a tím získává pocit uspokojení,“ vysvětluje.
„Já mám ale úplně jinou filozofii. Vyhledávám menší obchody. Když totiž přijdu do velkého supermarketu, v tu chvíli zapomenu, pro co tam jdu. Ale zároveň mám takový hezký pocit, když vidím tu hromadu věcí, že nic z toho nepotřebuji,“ vypráví. „Ale to neznamená, že když mají ve slevě moje oblíbené rostlinné mléko, že si taky nekoupím víc balení. V tomhle jsem úplně normální.“
Barbora Seidlová
Pokud může, podporuje menší výrobce včetně lokálních farmářů. „Mám ráda věci, které vytvořil konkrétní člověk. Tím, že si jeho výrobek koupím, tak ho podpořím v jeho kreativitě a za to mě těší peníze utrácet. Stejně tak mám radost, když se to děje mně. Tím, že vedle hraní divadla a natáčení vydávám knížky, vím, jaký pocit to v člověku probudí, když si od něj někdo něco koupí. A je jedno, jestli vyrábíte oblečení nebo třeba keramiku,“ říká. Její slabostí je luxusní zboží. „Raději mám věcí méně, ale kvalitních,“ přiznává.
Nicméně za sebou má zkušenost s pobytem v Himálaji, kde jí chybělo i to nejzákladnější. „Ta kultura je tam úplně jiná. Pro nás Evropany je to velmi náročné prostředí, takže vás to tam trošku skřípne. Nemáte se kde umýt, místo záchodu je jen udusaná hlína s dírou uprostřed. Když je čistý, kolem otvoru je jenom ta hlína, pokud je špinavý, znamená to, že spousta lidí před vámi se do té díry netrefila,“ popisuje zážitky z návštěvy Ladaku.
Barbora Seidlová
„Takže ty podmínky jsou tam extrémní a vy se najednou stejně jako místní lidé začnete zabývat přítomností. Řešíte věci, které jsou teď a přestanete usilovat o to, co má být v budoucnu, což pro mě bylo velmi inspirativní,“ dodává. „Ti lidé tam žijí přítomným okamžikem, užívají si toho, co mají k dispozici, nesnaží se jako náš západní svět mít víc, a tím pádem mají ze všeho větší požitek.“
I když ji cesta obohatila, nemá potřebu se do Himálaje vracet. Umí se odstřihnout od mobilu, počítače i nakupování a „vyrobit“ si Ladak doma. „Ale pokud ke mně taková nabídka znovu přijde, tak se tomu určitě bránit nebudu, protože jsem si to tam nesmírně užila. Bylo to pro mě zajímavé setkání nejen s tamní kulturou ale i dechberoucí přírodou. Ladak vypadá jako měsíční krajina, je tam velmi málo zeleně. Topí se jenom jačím trusem, protože stromy rostou v údolí a těch tam tolik není,“ vypráví.
Barbora Seidlová
Dobře zvládala i vysokou nadmořskou výšku. „S aklimatizací jsem problém neměla. Zjistila jsem, že do 4 200 metrů jsem v pohodě. Asi je to tím, že hory miluji, jsem na ně zvyklá. Ale pokud bych vystoupala výš, tak už bych to samozřejmě cítila,“ říká Seidlová, která se svojí kolegyní Nikolou Zbytovskou provozuje divadlo MALÉhRY, vydává knihy a dokonce se společně objevily i ve filmu Evy Toulové Deník shopaholičky.
Teď spolu točí ve studiu Pokrok Petra Vachlera v návaznosti na jeho film Tajemství a smysl života podcast S Bárou a Niky v peřince. „Chceme dál šířit myšlenky filmu a inspirovat lidi, aby hledali svůj potenciál a na sto procent ho využili,“ říká herečka. Jejich hosty budou mimo jiných Světlana Nálepková, mentální kouč Marian Jelínek a Jan Vojáček, který se zabývá celostní medicínou.
