Týdeník TÉMAVychází v pátek  Proč se hereččina dcera jmenuje Ronja? A jak probíhalo natáčení klipu Nafrněná? Více se dočtěte v týdeníku Téma. |
Říká se, že mateřství ženu neskutečně změní. Jak změnilo vás?
Ve všem a v ničem zároveň. Jsem ráda doma, chodím ráda na procházky a celkově jsem zpomalila. Což je hodně příjemné. Víc sleduju počasí, pravidelně jím a chodím brzy spát. Taky přestane být člověk svým vlastním centrem, protože se veškerá pozornost přesune na miminko. Ale to samozřejmě musí mít taky svoje hranice a člověk nesmí zapomínat na to, co má rád. Teď téměř po půl roce se těším, že občas vyjdu na zkoušky na dvě hodinky sama. Ale o to víc se zas budu těšit domů. Strašně mě to starání se baví. Můžu jen doporučit.
Vaše písnička Nafrněná má na YouTube více než 10,7 milionu zhlédnutí, čekala jste takový úspěch?
Je to paráda. Samozřejmě jsme si strašně přáli, aby se to lidem líbilo, ale přes deset a půl milionu za pět měsíců si neuměl, myslím, představit nikdo z týmu. Jsem za to fakt šťastná.
Jak vás vůbec napadlo napsat tak ironický text? Řekl o vás někdo, že jste nafrněná?
Vzniklo to na základě skutečné události. Ptal se na mě jeden kolega mé kamarádky, protože měl se mnou zkoušet v divadle. A říkal, že se na mě těší. Jenže druhý den přišel s tím, že už se tak netěší, protože slyšel, že jsem nafrněná. Kamarádka věděla, odkud vítr fouká a zeptala se, jestli to nemá z domova od ženy. A on prý něco zavrčel a odešel. Dost jsme se tomu nasmály, tu ženu jsem v životě neviděla. No a tak jsem nad tím tématem začala přemýšlet a broukat si a pozorovat sebe i okolí, až vznikl text.
A byla jste někdy trochu nafrněná?
Jasně, vždyť se k tomu přiznávám (směje se). No, nevím. Vím, že dokážu být odtažitá, když mám pocit, že někdo nedělá dobře svoji práci a nemá pokoru. A já v tu chvíli vidím tolik jiných šikovných lidí, kteří by byli za tu práci šťastní a vděční. Tak tehdy asi dovedu být pěkně nepříjemná.
Jak jste vybírala herečky do klipu?
Jsou to kamarádky a vybírala jsem je tak, že jsem zavolala těm, kterým jsem důvěřovala, že mi to v případě neúspěchu neomlátí o hlavu. Dopředu nikdo nevěděl, jak to dopadne, a já se málem rozbrečela štěstím, když mi v natáčecí den ráno došlo, že opravdu všechny přišly. Žádná to nezrušila a všechny seděly poslušně v maskérně a brebentily. Byla jsem dojatá.
18. června 2015 |
