Oznámila jste úžasnou novinku, že čekáte miminko. Jak jste to řekla manželovi?
Mám ráda originální a hlavně osobní dárky a vyznání. Můj muž má svůj merch „Lord Bicoň“ jako správný kulturista. Trochu jsem zfejkovala jeho logo a napsala jsem tam „Baby Bicoň“. To jsem pak nechala natisknout na dětské bodýčko a dala mu ho pečlivě složené v krabičce, aby do poslední chvíle nemohl zjistit, co to vlastně je. Koukal na to celé dost udiveně. Když pak ale zjistil, co je to za dárek, a co symbolizuje, měl upřímnou radost.
Říkala jste, že jste tomu nechávali volný průběh, takže nebylo žádné měření teplot a podobně?
V žádném případě. Takový přístup mě až děsí, kdy se ze spojení dvou, kdy má vzniknout nový život, stává honba za plodnými dny podle nějakých tabulek, k tomu velký stres a nervy. Ze svého okolí stejně vidím, že to moc nefunguje. Prostě jsme to pustili a věřili, že si to svůj správný čas najde samo. Věřím, že si miminka samy vybírají, kdy a komu se chtějí narodit. Takže tlačit na pilu by ani jednomu nijak neprospělo.
Barbora Pleva Mottlová je těhotná. Milujte se a množte se, vyzvala herečka |
Kolik byste chtěla dětí?
Já bych chtěla určitě dvě. Dítě by nemělo být samo a tři už je moc. Sama jsem ze tří dětí a byl to nářez! Na druhou stranu je můj muž dost moudrý, když říká, že uvidíme nejdříve s tím jedním. A musím se přiznat, že když mi bylo během prvního trimestru zle, dávala jsem mu dost za pravdu. A to jsem ještě ani nerodila!
Nedávno jste se vrátila z dovolené. Cestujete ráda? Kde jste byla nejdále?
Cestuji velmi ráda. Vrátili jsme se z Chorvatska a už bych jela zase. Byli jsme tam jen na pět dní s manželem a kamarády. A bylo to super, protože ještě nezačala sezona, takže jak jsme zvyklí na to, že je tam hlava na hlavě, tak to teď bylo spíše město duchů. Moc jsme si to užili. A kde jsem byla nejdále? Podle hodin letu asi na Bali.
Zažila jste při cestování situaci, kdy jste se opravdu bála nebo se cítila nekomfortně?
To si ani nevzpomenu, což je vlastně dost pozitivní. Dokonce ani ta věhlasná faraonova pomsta v Egyptě mě nepotkala. Žádné šílené turbulence nebo něco takového. Myslím si, že jak cestuji s pozitivní myslí, tak si užívám každou destinaci a beru to tak, jak to je. Jsem takový nenáročný cestovatel. Ano, jsou místa, kam už se určitě vracet nemusím. To ne, že by to bylo nějak špatné, ale úplně mě to neoslovilo. Pak jsou ale místa, na která se zase naopak vracím ráda.
Na jaká místa se tedy ráda vracíte?
Například právě to Bali. To je úplně úžasné místo. A naprosto zbožňuji Itálii, se vším všudy. Takže to jsou určitě moje top destinace.
Byla byste schopná žít někde jinde než v Česku, popřípadě kde?
S manželem nad tím docela dost přemýšlíme. Ne úplně žít naplno jinde, ale určitě přes zimu někam do teplých krajin. Uvažovali jsme nad Španělskem. Nicméně na druhou stranu se to všude hodně mění v komerci, a to už tak hezké není, takže nevíme. A pak je tam ještě ten moment, kdy ta nemovitost stojí také nějaké peníze a ne malé. Jestli tedy není lepší ty peníze procestovat a poznávat nové destinace.
Váš manžel je fitness trenér. Máte i díky tomu tak skvělou postavu?
Ráda říkám, že máme každý ten svůj svět. On ať má ty svoje železa, těžké váhy, a já jsem spíš na jógu a tyhle jemnější věci. Manžel je naprosto skvělý v tom, že mi nic nenutí a nenutím nic ani já jemu. Prostě každý máme ten svůj svět. Občas s ním do fitka zajdu, ale zřídkakdy a to spíš proto, abych si užila i ten čas v tom jeho světě. Ale rozhodně to nevyhledávám. Takže tu úžasnou figuru, jak říkáte, nemám díky manželovi, ale díky svojí vůli a píli.
Jaké jsou tedy vaše tipy a triky na štíhlou a sexy postavu?
Je to hodně v hlavě. Myslím si, že se proto člověk musí rozhodnout a opravdu se stát tím člověkem, který o sebe pečuje, kterému záleží na tom, co jí, jak se hýbe, co to jeho tělo dělá a jak vypadá. A to si musí najít každý sám v sobě. Takže to, že mi třeba trenér napíše nějaké tréninky, které potom z donucení dělám a jídelníček s nechutí, to je prostě špatně.
Člověk to musí dělat rád. Měl by si najít sport, který ho baví, ať už je to třeba jenom chůze, fitness, jóga nebo cokoliv. Dělejte to s láskou a nenuťte se zbytečně do zdravého jídla. Jíst třeba řapíkatý celer, tak to bych se zbláznila. Ale je spoustu jiných zdravých alternativ. A hlavně, co je nejdůležitější, člověk doopravdy může jíst cokoliv, i knedlo vepřo zelo, ale záleží na velikosti porce. Nepřejídat se a jak říkám, všechno dělat s láskou, dělat to rád, a ne z donucení a s nechutí.
Dnes už na sebe nežárlíme
Jak reagujete na lichotky, kterými vás určitě muži zahrnují?
Jsem žena, která lichotky samozřejmě moc ráda přijímá, poděkuje za ně, je za ně ráda, ale nijak je nepotřebuji, nevyhledávám je. Když mě manžel pochválí, udělá mi to největší radost. Ale i já sama se ráda chválím. Je docela paradox, že lidi, kteří si to opravdu zaslouží, bývají málo chválení a málo lichotkami zasypávaní, protože s tím se jaksi počítá. No a já se nesoustředím na to, jestli někdo chválí mě nebo mi lichotí, ale ráda chválím, motivuji, nakopnu lidi kolem sebe. Je to velmi důležité. Těch hejtů je dneska ve světě strašně moc. Je dobré si i vzájemně pomáhat a podporovat se právě těmi lichotkami. Čím jsou upřímnější, tím lepší.
Barbora Mottlová na obálce magazínu Playboy (červenec 2020)
Změnil se přístup okolí k vám, když jste nyní vdaná paní?
Vůbec to nepociťuji. Nemám pocit, že by se v okolí vůči mně něco změnilo. Ale můj vlastní pocit je ten, že mě to moc baví být vdaná paní. Je to pro mě moc fajn. A jsem velmi ráda, že hlavně můj muž si mě chtěl vzít. Na svatbě jsem nijak nelpěla, ale jsem moc ráda, že jsme do toho šli, protože ta změna je pro mě veliká a silná. Je to takové ucelenější, hmatatelnější. Přitom je to jen nějaký papír potvrzený na úřadě, ale vlastně to pro mě hodně znamená. Je krásné i to, když svého muže představuji jako svého manžela, on mě jako svoji ženu. Fakt je to krásné.
Co vás s manželem nejvíce spojuje a naopak, v čem jste naprosto rozdílní?
Jednoznačně nás spojuje humor. Že jsme ulítlí, děláme si pořád nějaké srandičky, velmi se spolu nasmějeme. To je, řekla bych, naše největší pojítko. I v tom, že se nebojíme před sebou říct nějakou kravinu nebo před sebou dělat šašky. A v čem se nejvíce lišíme? Myslím si, že to je právě ten sport, kdy David staví hmotu, svaly, zvedá těžké váhy, a já na tohle vůbec nejsem. Ale to není nic, co by nás oddělovalo, kvůli čemu bychom spolu nemohli žít. To určitě ne.
Prý jste na sebe hodně žárlili – trvá to stále?
Na začátku ano. Myslím si, že dneska nežárlíme snad vůbec. Ale děláme si ze sebe legrácky, protože manžel samozřejmě trénuje pěkný kočky. Ale myslím si, že si plně důvěřujeme, že víme, že se máme a rozhodně není třeba dělat nějaké scény. Určitě to nemyslíme vážně, když už se takhle nějak špičkujeme. To je i část toho našeho humoru.
Dokázala byste odpustit nevěru?
Myslím si, že nevěra není jenom o tom samotném „činu“, předchází tomu strašně moc věcí a když už k něčemu takovému dojde, je důležité toho člověka pochopit, proč se to vlastně stalo. Já sama jsem se s tím moc nesetkala, takže úplně přesně nemám tuto zkušenost. Ale určitě, když opadne ten počáteční šok a ty negativní pocity, to si zase nebudu hrát na nějakou světici, tak by bylo dobré pochopit, proč se to stalo, ponaučit se z toho a pak zjistit, jestli vůbec je nějaká společná cesta dál, anebo máme jít od toho. Většinou je to chyba obou v páru. Pokud samozřejmě jeden z nich není vysloveně člověk, který si potřebuje něco dokázat tímto způsobem nebo si něco v sobě pořešit.
Nad hejty se pousměji, u TikToku se nechytám
Co to má váš muž vytetované na hrudi?
Můj muž tam má nápis od nějakého strašně chytrého pána, nevím jistě, jestli je to Sofokles? Samozřejmě jsem to věděla, ale já si to prostě nepamatuji. My máme takovou srandičku mezi sebou, kdy já chci, aby si přes celé záda nechal vytetovat „Miluji svoji ženu Barborku“. Tak to je jediné tetování, které mě zajímá. (smích) A pak má ještě na zápěstí vytetovanou bramboru s očima, prsy, rukama, nohama, a ještě drží mikrofon. To jsem jako já, protože mně bráchové vždycky říkali „Bramboro“. Tohle jeho tetování miluju! No ale co má na té hrudi? No něco strašně chytrého o těle. Určitě o tom, jak má člověk dbát o svoje tělo. Něco v tom smyslu. Ale koho tohle zajímá. (smích)
Barbora Mottlová, Heidi Janků a finalisté soutěže Muž roku 2022
Je něco, co vám na dnešní společnosti vadí, a naopak za co jste ráda...
Ono je důležité, jak se k tomu všemu, co se dnes děje, člověk postaví, jak to vnímá, jak moc si to pustí do života. Snažím se tomu zlému nedávat vůbec žádnou energii, myslím těm fakt špatným věcem. Naopak hledám ty dobré věci. Nechci teď všechny ty ošklivosti jmenovat. Dalším problémem jsou hejty na sociálních sítích, nad tím se ale velice často spíše pousměju, protože mi dojde, že lidé, co to píší, nejsou šťastní a spokojení. Vlastně spíše potřebují nějakou podporu, aby o ně byl zájem. Takže se snažím to nevracet zpátky, a hlavně si to nebrat osobně. Někdy se ale neubráním a nějak vtipně odpovím.
Porovnáváte se s mladými? V tom smyslu, že to za mě teda nebylo...
Je pravda, že je spousta slovíček, kterým já vůbec nerozumím a zjišťuji, že už jsem asi fakt stará. Kde se třeba vůbec nechytám, je i TikTok. Ale tak to prostě je. Jako mladá jsem taky nechápala ty starší. Snažím se užívat každou svoji etapu života, takže určitě nebrečím kvůli tomu, že už nejsem tak mladá, krásná, bez vrásek a s pevnými prsy. Je to, jak to je a těším se na tuto fázi života, manžela, a hlavně se těším na miminko a svoji novou životní roli maminky.
Máte o devět let mladšího manžela, řešila jste ten věkový rozdíl?
To vůbec. Pro mě je věk jenom číslo. Je to klišé, ale ono to tak je. Záleží na člověku. David třeba neměl tolik zkušeností jako já, neměl tolik možností, ale myslím, že jsme se hezky srovnali. I tím jak je vysoký, je to kus chlapa, si vedle něho vůbec nepřipadám fyzicky špatně. On vedle mě asi taky ne. Co se týká toho psychického, za tu dobu, co jsme spolu, jsme si spoustu věcí krásně srovnali, víc se chápeme, rozumíme si a tolerujeme se. Jediné, na co jsme trochu narazili, jsou zkušenosti, které třeba Davídek ještě nemohl zažít, co se týče nějaké realizace nebo práce. Ale to ve skutečnosti není nic podstatného.
1 rok❣️
od naší svatby
ve Vegas
stylovka i holej zadek
sranda i slzy dojetí
láska a láska
to jsme my
Plevíci
...
Za tyhle božský fotky, u kterých se pořád dojímám, obrovský dík @petrkozlik_photo Rok jsme si je schovávali jen pro nás..
Za MUAH moc moc moc děkuju @davidsestak6
#svatbavevegas #vyroci #svatba #laska
Baví vás móda? Co nejraději nosíte, jaké jsou vaše oblíbené outfity?
Zrovna teď nejraději nosím holínky a volné věci, protože máme nově slepice. To mě moc baví. My jsme se přestěhovali do baráčku za Teplicemi a klidně vyjdu večer s pejskem jen v Davidově velkém županu, vůbec to neřeším, prostě pohoda. Ale pak, samozřejmě, když jdu do společnosti, tak mám zase ráda pěkné ženské šaty. To je pro mě hodně důležité, ta ženskost. I v dnešním světě, s těmi všemi pohlavími, je ta moje ženskost pro mě opravdu moc důležitá. Takže to jsou určitě pěkné šaty, vysoké podpatky, hezký make-up, vlasy.
Navštěvujete módní přehlídky?
Ano. Občas na nějakou zajdu. Samozřejmě, většinou to jsou moje kamarádky nebo dobří známí, co mají módní přehlídku. Ráda je jdu podpořit. Většinou to jsou extravagantní věci, a ne úplně nositelné kousky. Ale to mě vlastně baví.
Co vás teď čeká v profesním životě?
V profesním životě si teď dodělávám školu instruktora jógy. Trošičku se přiblížím k tomu, abych byla jogínka. Protože ta cesta je hodně dlouhá. Také dělám projekt pro děti „Bramborka a její veselá parta“. Napsala jsem deset dětských písniček. Takže k tomu teď točíme videoklipy. Mám v plánu dělat různá vystoupení pro děti, písničky, videa a tak. To mě moc těší.
Přehlídka prádla Terezy Vu
Jste herečka, zpěvačka, moderátorka… chcete k tomu výčtu přidat i nějakou další profesi? Co vás z toho baví nejvíc?
Všechno a hodně. Vůbec bych si nechtěla vybírat. Mám ráda, když je můj život pestrý. Zbožňuji se realizovat, ať už je to zpěvem nebo divadlem, natáčením, čímkoliv, ta realizace mě hodně naplňuje. A také něco dávat lidem. Ať už je to dvě hodiny v divadle při hraní komedie, kdy se publikum směje, nebo uvnitřňování a prociťování svého těla a zklidnění mysli u jógy. To mě moc baví. Realizovat se a něco předávat lidem.
Umíte odpočívat?
Umím. Jsem strašně líný člověk. Vím, že bych stíhala mnohem víc věcí, ale prostě jsem líná. Jen spíš dělám asi práci, která je vidět. Třeba moje maminka je účetní, ta nemůže být líná, protože by to prostě nezvládla. Ale tam to není tak vidět. Ona to udělá a tím to končí. Moje práce je vidět, ať už na sociálních sítích nebo v dalších médiích. Takže člověk má pocit, že toho dělám strašně moc, ale já vím, že bych toho zvládla mnohem, mnohem víc.
Je důležité vystupovat z komfortní zóny
Jezdíte stále s Osmanym Lafitou jeho show?
S Osmanem už rok nejezdím. Čtyři sezony jsme spolu odjeli, byla to naprosto skvělá show. Ale chtěla jsem se víc přeorientovat na sebe, dělat svoje věci, a hlavně ten nejdůležitější důvod byl asi ten, že jsme chtěli být spolu s mým mužem víc. Protože takhle jsem byla skoro každý večer pryč, takže jsem začala spíš vyhledávat práci, která je přes den, abychom potom ty večery mohli být spolu.
Umíte vystupovat z komfortní zóny?
Umím, je to pro mě hodně důležité mít nějaké výzvy, vystupovat z komfortu, jít s kůží na trh. Ať už je to třeba ten dětský projekt. Tím, že člověk napíše vlastní text, produkuje to celé a jde s tím před lidi, je myslím docela velký krok z toho komfortního kruhu. Dává se trošku v šanci, jestli se to lidem bude líbit, můžou to pohanit a je to něco, co se člověka víc dotkne. Jdete ven i se svou duší. To k tomu patří. Nebo když zpívám, může mi ujet tón, když někde moderuji, můžu splést jméno, a to se stává velmi často. Ale mám to ráda, protože vím, že to vždycky zvládnu, a to je pro mě důležité.
Co vás nejvíce vystihuje?
Nejvíc mě asi vystihuje svoboda. Svoboda v tom, že dělám spoustu věcí, každou věc dělám jinak, mám ráda spousty stylů. V podstatě každá moje písnička je úplně v jiném stylu a hodně mě to baví. Není to, že bych se hledala, ale ten daný okamžik je teď a tady. Teď mi třeba vyšla písnička Kuřecí s rejží, kterou jsem napsala pro svého kulturistu, a je to rap. V životě jsem nerapovala, nemám žádné ambice být velká raperka, ale je to ta svoboda, nedělat si hranice, nejet pořád v jedné škatulce a nedělat to, co lidi asi očekávají.
Co byste poradila dnešním mladým dívkám, aby v životě prorazily a byly úspěšné?
Když jsem byla mladá, tak jsem chtěla být úspěšná, bohatá, obdivovaná, ale ono to neznamená být šťastná. Dneska i na těch mladých interpretech je strašně vidět, že nejsou šťastní. Že jsou trošičku, i tím světem, který je hejtuje, ve skřipci, mají psychické problémy. Vím, že to mládí je ambiciózní, já jsem taky hrozně ambiciózní, ale důležitější je hledat to, co vás činí opravdu šťastnými. Aby dělali to, co je skutečně baví, a dělali to, co jim jde ze srdce. Aby nešli po slávě, penězích, číslech na Instagramu, protože to je svět, který vás může semlít. Sama to taky moc neumím, ale snažím se jít touto cestou. Učím se to.
