Báro, je pro vás důležité zprostředkovávat pomoc?
Pro mě je to spíš přirozená součást mého života. Děti z našeho fondu mám nekonečně ráda a jak je pozoruju léta, tak vidím, jak pokračují, jak se rozmlouvají a jak třeba jdou s asistentem do školy nebo u Terezky (dívka, které Bára Nesvadbová předala nadační šek – pozn.red.), jak začíná fungovat jako krásná mladá dáma a pro mě je to vlastně štěstí.
Nechci říkat smysl života, protože ten nacházíme v mnoha různých aspektech a není to samozřejmě jediným smyslem života, ale bezesporu když se to dítě ve svých schopnostech posune, je to pro mě obrovská úleva, protože ne vždycky bude mít rodiče. Jednou bude prostě na světě samo a bude pro ně velkým rozdílem, když se dokážou sami napít nebo když budou pracovat v našich provozovnách Mezi řádky, nebo když skončí jenom v ústavu.
Myslíte, že je důležité na veřejnosti mluvit skutečně o všem a zbytečně netabuizovat?
Myslím, že tabu v sobě skrývá strach a lež a tabu nás svazuje. Myslím, že se vkusem dá mluvit o všem a já jsem z rodiny dvou psychiatrů zvyklá na otevřenost a na syrovost. Jsem přesvědčená, že pravda je jediný možný komunikační diskurz, že na lži a na přetvářce se nedá stavět vůbec nic.
V ruce svíráte svou novou knížku. Jaké téma v ní otevíráte?
V případě této knihy je podle mě důležitým tématem ženství, absolutní láska a taky absolutní zrada a lež. Nemyslím, že by to byla témata, která jsou tabu, to rozhodně ne, ale myslím si, že je důležité si připomínat a neustále akcentovat, že i když padneme do té úplně největší jámy, tak když se dokážeme vyškrabat nahoru, nejen že jsme silnější, ale dokážeme být i laskavější a láskyplnější.
Intimních partnerů jsem měla málo. Jsem stydlivá a věrná, říká Barbara Nesvadbová |
Jakou ženou je podle vás Jitka Čvančarová, která tu dnes byla s vámi?
Je takřka jako moje rodná sestra. Jitka je hodnou, nádhernou bytostí, vnímavou, učící se a laskavou, radostnou. Jitka je skvělý člověk.
Když se řekne česká ikona, je to pro vás právě třeba Jitka Čvančarová?
Já ji vtahuji do mnoha projektů. My jsme nejen přítelkyně, ale já mám Jitku ráda i jako herečku, takže jsem ráda, když mi čte moje audioknihy nebo když hraje ve filmech podle mých knih. Takže ano, asi je pro mě jistou ikonou, ovšem asi ne ženství, spíš právě toho dobrého srdce.
Já jsem se nad ikonografií moc jako nezamýšlela. Určitě máme ikony módy v rámci designérek, to je bezesporu Liběna (Rochová), Táňa (Kovaříková) a nějaké určitě v rámci herectví a to pro mě třeba byla Hanička Maciuchová. Vzpomínám, jak ztvárňovala George Sandovou ve Viole, to je nezapomenutelný zážitek.
