„Já to mám nastavené ve svojí hlavě poměrně už dost dlouho tím způsobem, že si tyto věci řeším o samotě ve svém soukromí. Nesnažím se to dávat nějak moc najevo. Vlastně i letos jsem na to výročí odjel mimo republiku, abych se tomu všemu vyhnul a měl jsem úplný klid od těchto věcí okolo,“ začal Artur Štaidl své vyprávění u Aleše Cibulky.
„Ignorovat bulvár se mi poměrně dost daří. Přece jenom člověk se to naučí za těch více než dvacet let. Naučil jsem se to trochu vypustit, nečíst to, ignorovat a nevnímat, že něco takového existuje,“ přiznal.
Iveta Bartošová při svém posledním profesionálním focení (březen 2014)
Že má Iveta Bartošová pořád hodně fanoušků, kteří mají rádi její písničky, považuje Artur Štaidl za dojemné. „Mám samozřejmě z toho radost. Nezapomínám ale zdůraznit, že to nejsou moje úspěchy. Jsem hrozně rád za maminku, jsem strašně rád za fanoušky, které má, ale je to taková další věc, na kterou si člověk musí po nějaké době zvyknout,“ prohlásil.
„Přece jenom mě poznávají lidi na ulici, baví se se mnou a je pravda, že ze začátku to taky ne vždycky bylo příjemné. Přece jen nejsme zvyklí na to, že s námi někdo cizí začne mluvit na ulici. Postupem času se to srovná a člověk si zvykne na různé věci,“ míní.
Pokud jde o minisérii Iveta, i díky ní se Artur Štaidl o své matce dost věcí dozvěděl. Michal Samir měl podle něj dobré informace a vždy mu dal scénáře přečíst dopředu. „My se s Michalem Samirem, autorem seriálu, poměrně dost kamarádíme a já jsem byl první, za kým přišel s tím, že tohle má v plánu dělat. Domluvili jsme se, že na tom budeme aspoň jako zčásti spolupracovat, že on tam bude mít ten pomyslný palec nahoru, že s Arturem jsme na tom dělali a je to schválené z rodiny, zevnitř,“ řekl Artur Štaidl s tím, že Samirovi do práce nezasahoval.
„Michal vždycky vypracoval scénář, dával mi ho přečíst, schvalovat, upravovat třeba v některých situacích. Ale já to říkám dost často, já jsem nemusel do toho sáhnout ani jednou. Vždycky jsem si to přečetl a poslal mu palec nahoru, že dobrý,“ dodal a prozradil, že věci ze seriálu si osobně nebere.
„Dokázal jsem se hodně oprostit od té osobní stránky. S těmi informacemi, které se tam dějí, se vším, co se stalo, jsem skoro půlku života žil. Ano, dojímají mě nějaké situace, které jsou v tom seriálu, ale nemohu říct, že by mě to zasahovalo úplně moc. Oprostím se, řeknu si, je to seriál. Druhá věc je, že jsem dopředu věděl, co bude v seriálu, než jsem viděl samotné záběry. Vnímám to jako skvělé kinematografické dílo, které je dobře natočené, dobře udělané. V tomto mě to baví,“ řekl.
Artur Štaidl přiznal, že si neumí vybrat nejoblíbenější máminu fotku, kterých má spoustu nejen z domu z Uhříněvsi a které si odvezl, když se dům prodával. Stejně tak se neodváží vybrat jen jednu nejoblíbenější písničku. „Mamka byla nádherná ženská, zpívala nádherně. Čas od času si v autě pustím její písničky, když na to dostanu náladu. Mám rád to období. Je pravda, že to je jeden z mála českých interpretů, které si pustím,“ prozradil se smíchem.
Na závěr Tobogánu pak přiznal, že mu z dávných kamarádů, kteří jeho mámu osobně poznali, zůstal jen jeden. „Mám vlastně už jenom, myslím, jednoho kamaráda, se kterým se aktivně bavím, který měl možnost moji mamku ještě poznat. A říkal, že byl hrozně nervózní, když měl jít k nám. A doteď mi stále připomíná, že to byla nejhodnější ženská, kterou poznal, a že jak byl nervózní, tak to bylo vlastně strašně zbytečné,“ dodal Štaidl.
3. května 2024 |
