„Když mi bylo 54, tak se nám narodil syn. Ženu mám mladší o 25 let. A když mi bylo 60, tak se nám narodila dcera. A žena toužila ještě po třetím dítěti a to jsem říkal, že to už ne, že to už si netroufám,“ popsal.
„Teda troufl bych si. Technicky to bylo možné. Ale já ta děcka i uspával, jezdil jsem s tou postýlkou na kolečkách přes práh, aby usnula. A mě pojala hrůza, že to nikdy neskončí. Ony třeba celou noc brečely, já jsem si říkal, že nemůžu takhle tajtrlíkovat, že mám ráno zkoušku v divadle. Pak se rozednilo, děti usnuly a já jsem šel do práce,“ vysvětluje Goldflam.
V otcovství v pokročilém věku se předháněli s Bolkem Polívkou. „Když už byl syn na světě, byli jsme u Bolka Polívky na farmě. To už měl tu Marcelku. A Bolek mi říká: ‚Ona by chtěla děcko.‘ Protože ona chytla toho našeho malého Otíčka a nechtěla ho pustit. Říkal jsem mu, že tomu neunikne, že by ho opustila,“ vzpomíná.
„Uplynul čas a jemu se narodil kluk, pak se mu narodil druhý kluk, pak se nám narodila dcerka Mimuška a jemu se narodila Mariánka. A Bolek mi to vítězoslavně hlásil, že mají už třetí dítě. A já už jsem se s ním nebavil a poslal jsem mu jenom SMS, že odstupuju ze závodu,“ říká Goldflam.
Já jako loutka? V tu ránu se kolem mě shluklo 400 dětí, směje se Arnošt Goldflam |
Děti má Goldflam s druhou ženou Petrou. Předtím ale byl zaměřený na Alenky. „Mě opustila moje první láska, která se jmenovala Alenka. Dali jsme se dohromady na výročí Velké říjnové revoluce a ona mě opustila na MDŽ. Pak jsem se vždycky zamiloval do Alenky, stačilo mi to jméno. Bylo jich nakonec šest,“ prozradil.
Právě rozchod s první Alenou ho přivedl k divadlu. „Když mě opustila, řekl jsem si, že musím změnit svůj život, tak jsem se přihlásil na JAMU a oni mě vzali na režii. Absolvoval jsem a stal jsem se režisérem a občasným hercem. To jsem dělal až doteď,“ říká Goldflam, který má kromě herectví a režie na kontě devadesát divadelních her a bezmála čtyřicet knih.
