V rodině se objevuje jak výtvarný talent, tak herecký. Babička Jaroslava, vdova po Miloši Nesvadbovi, je výtvarnicí, strýc Michal moderoval televizní pořad Kouzelná školka, jeho bývalá žena Světlana Nálepková je herečkou. Jenom rodiče Annette jsou umění vzdáleni. Otec je podnikatelem, matka bývala sportovní gymnastkou. Možná i proto se Annette rozhodla pro herectví docela pozdě.
„Studovala jsem na gymnáziu, a až když jsem se blížila k maturitě a přemýšlela, kam dál, napadla mě jako jedna z variant DAMU. Zkusila jsem to a ono to vyšlo, z čehož byla překvapená celá rodina. Ale přáli mi to,“ vypráví Annette.
Jan Dlouhý a Annette Nesvadbová v představení Monstrum
„Samozřejmě, že jsem si předtím doma vyslechla, že to není tak jednoduché, jak si přestavuji, že si to barvím narůžovo, že je to těžká a tvrdá práce… Naši se báli, abych nebyla později zklamaná. Ale já to vůbec nevnímala, mně bylo úplně jedno, kdo co říká. Prostě jsem to chtěla zkusit, aniž bych na tom nějak moc lpěla a to mi umožnili. Ale asi doufali, že se na školu nedostanu,“ usmívá se.
Dnes si jejich slova připomíná čím dál častěji. „Dávám jim za pravdu, že je těžké se prosadit. A taky, že v tom našem hereckém prostředí jsou daleko vypjatější emoce. Všechno je tam osobnější, než třeba v nějaké kanceláři, kde si může každý pracovat u svého počítače. Je to náročné na psychiku. Člověk občas propadá splínu. Když má míň práce, tak ho to mrzí, probíhá tam i nějaká závist. Ale musíte se s tím naučit pracovat, jinak byste se z toho zbláznili anebo tu profesi přestali dělat,“ vypráví.
I proto dochází k terapeutovi. „Tím, že jde o emotivnější prostředí, tak si člověk nosí problémy domů a propisují se mu pak do jeho osobních, partnerských i rodinných vztahů,“ vysvětluje.
V současné době je na mateřské dovolené. Bylo pro ni ale dilema, jestli dítě mít, nebo ne. Probírala to i se svým terapeutem. „U nás doma to bylo velké téma. Sama jsem nikdy k dětem velký vztah neměla a ani o vlastním v podstatě neuvažovala. Vůbec jsem si to nedokázala představit, protože mě strašně baví moje práce. Ale po té třicítce, kdy už jsme s partnerem byli spolu šest let, jsme společně dospěli k tomu, že dítě chceme a podařilo se nám to,“ vypráví.
Rozhodnutí ale předcházely dlouhé debaty. „Přemýšlela jsem, jestli je to moje cesta být matkou, jestli to skutečně chci a jsem na to připravená. Jestli mám do téhle šílené doby přivést dítě. Je to téma, které mezi mými vrstevníky hodně rezonuje. Mám spoustu kamarádek, které děti nechtějí, nemají je a já je naprosto respektuji a chápu,“ dodává.
Annetta Nesvadbová se svým milovaným dědečkem Milošem Nesvadbou.
Ukončila angažmá v Činoherním studiu Ústí nad Labem a po narození Antonie se začala oddávat mateřství. Velkou oporou je jí partner. „Pracuje jako kuchař. Jsem moc ráda, že je z jiné branže. Já jsem ta citlivější, on je jistota,“ vypráví.
Ale ani porod v ní neprobudil nadšení pro mateřství okamžitě. „Musela jsem si zvyknout a vztah s Toničkou budovat postupně. Miminko není parťák, se kterým si můžete popovídat, to byl pro mě problém, ale zanedlouho jí bude rok a když vidím, jak už mě vnímá, je to jiné. Samozřejmě jsem za ni moc ráda,“ vypráví.
Přiznává, že jí hlavou šlo, o kolik hereckých nabídek se těhotenstvím připraví, ale nakonec se věci vyvinuly jinak. Dnes má za sebou premiéru v Divadle v Řeznické v inscenaci Monstrum, která je o nepřizpůsobivém klukovi (Jan Dlouhý), jenž dostane osobního učitele Toma (Tomáš Havlínek), aby mu pomohl najít svoji cestu. Annette hraje Tomovu těhotnou partnerku.
Tomáš Havlínek a Annette Nesvadbová v představení Monstrum
„Tom si svoji práci tahá domů a už tam se to začne s partnerkou hodně křížit. Jodi se cítí osamělá a izolovaná. Zároveň je přecitlivělá, frustrovaná i maličko hysterická, což nikdy partnerství do karet nehraje. A i když by si přála, aby spolu zůstali, jejich vztah spěje k zániku. Navzájem si nenaslouchají a dochází mezi nimi k mnoha nedorozuměním,“ přibližuje svoji postavu Annette.
V minulosti se objevila v epizodních rolích v různých seriálech. Za vedlejší postavu v celovečerním filmu Přišla v noci byla nominována na Českého lva a doufala, že jí tento úspěch otevře cestu k dalším hereckým příležitostem.
„Tím jsem se ovšem zavedla do slepé uličky, protože po Lvech se nestalo vůbec nic. A i to byl možná impuls, proč jsem se rozhodla pořídit si dítě. Říkala jsem si, že tenhle svět je tak nejistý, že nemůžu jenom sedět a čekat, až si mě někdo všimne. Tak jsem se na to vykašlala a vsadila zatím na rodinný život,“ říká upřímně. „Ale ta nominace mě utvrdila v tom, že svoji práci miluji, že ji chci dělat a že ji snad i dělám správně. Byla jsem za ni moc vděčná,“ dodává s tím, že v současné chvíli je otevřená všemu, šla by i do nekonečného seriálu.
