„Já už o tom vlastně jakoby vím dlouho a už jsem se vším smířená. Já jsem v tom podcastu hlavně řekla to, že na sto procent věřím tomu, že to takhle nepůjde a že ty prognózy prostě dopadnou jinak. Nikdo z nás není pánbůh, aby nám to řekl na sto procent, jak dlouho tady bude. Takže věřím, že lidi, co ty články v bulváru čtou, si potom poslechnou i ten podcast, aby viděli nebo slyšeli všechno, co jsem tam k tomu řekla. Protože zase je to jenom vytržený z kontextu,“ uvedla Anna Julie Slováčková v pořadu Showtime na CNN Prima News.
„Tak prostě nic. Jedeme dál, koncertujeme dál, pracujeme dál. Já jsem pořád schopná všechno dělat a vlastně to, že se teď začnou psát věci, jak strašně neschopná jsem a že přijdu o práci, což opravdu nechci... Já i moje okolí jsme ready na to, normálně žít a pracovat. Snažím se nebýt naprosto ničím limitovaná,“ dodala zpěvačka.
V nedávném rozhovoru se svěřila s tím, že v lékařských zprávách má napsáno paliativní chemoterapie, ale nevěděla, co to znamená. Význam jí pak po nějaké době vysvětlila přímo lékařka z Kliniky paliativní medicíny.
Paliativní chemoterapie směřuje k zastavení či zpomalení růstu zhoubného nádoru, zmenší pacientovy potíže, zkvalitní či prodlouží život nemocného, ale nevede k vyléčení. Paliativní léčba je zahájena v případech, když nelze využít žádnou formu léčby radikální. Paliativní chemoterapie je prováděna dlouhodobě a díky ní se pacientův zdravotní stav drží na stejné úrovni i několik let.
„Řekla jsem lékařce svůj plán, že bych se přestala léčit a naplno si užila třeba deset nebo dvacet let života. Po několika sezeních mi ale otevřeně řekla, že kdybych se neléčila, byla by to otázka pár měsíců,“ řekla Slováčková o momentu, kdy jí došlo, v jak moc vážném stavu je.
Rakovinu prsu má mnoho mladých dívek, dělejte si samovyšetření, říká Slováčková |
„Hrozně mi vlastně pomohlo to vědět. Když tady prožiji za rok a půl více než dosavadních devětadvacet let, budu strašně vděčná. Život je krutej, ale taky krásnej, je důležitý se nikdy nevzdávat. Tahle zkušenost mě naučila žít přítomným okamžikem a opravdu mít radost z toho, co je tady a teď. Věřím, že všechno je vždycky tak, jak má být. Každý má v životě tu svou cestu, kterou si musí projít,“ dodala.